Zní to strašlivě, ale jediným způsobem, jak se někdy lze zbavit obřího uhynulého zvířete, které vyplavilo moře na břeh, je rozložit ho na kousky. Jenže takové patnáctimetrové zvíře vážící až deset tun je obvykle náročné nějak humánně „naporcovat“.
Ačkoli mnoho milovníků přírody a bojovníků za práva zvířat je proti tomuto jednání, existují případy, kdy se jinak jednat nedá. Pro výbuch velryby naplánovaný Georgem Thorntonem existovala inspirace, kterou si příroda vybrala sama.
O menší části se postarají dravci
Když v roce 1970 zůstala po přílivu ležet na pláži mrtvá velryba dlouhá celých čtrnáct metrů, vědci se dlouho dohadovali, co se zvířetem provést. Pro převoz byla velryba příliš obrovská.
George Thornton tehdy navrhl, aby její tělo podložili výbušninou a přímo na pláži ho nechali explodovat. O menší kousky, které by se neměly rozletět nijak daleko, se později měli postarat dravci.
I když si Thornton nebyl jistý, kolik dynamitu by mělo být použito, rozhodl nakonec pro čtyři sta padesát kilogramů výbušniny. Přivolaný válečný veterán sice tvrdil, že by mělo stačit méně, ale Thornton na jeho radu nedal.
Celý výbuch byl zachycen na kameru. Bohužel ale akce nešla podle plánu. Velké kusy rybího masa přistály na budovách i parkovištích v poměrně velké vzdálenosti od pláže.
Ačkoli většina kusů zůstala na pláži, dravci, kteří se měli o tělo postarat, se výbuchu zalekli a uletěli, později se pravděpodobně kvůli strachu nevrátili a kusy velryby bylo nutné odklidit ručně.
Případ se stal velmi medializovaným a Thornton byl později povýšen. Přesto bylo později rozhodnuto, že pokus už se nikdy opakovat nebude.
Když byla o několik let později na pláž vyplavena další velryba, její tělo bylo na místě spáleno a odklizeno. Přesto se ale v prvním případě nejednalo o poslední výbuch velryby.
Příroda se inspirovala lidskou technologií
I když nikdo nečekal, že by se to mohlo stát, roku 2004 vybouchlo další velrybí tělo. Tentokrát ovšem bez lidského zásahu a bez jakéhokoli dynamitu.
Velryba byla převážena k pitvě, aby bylo zkoumáno, proč zvíře zemřelo. To mělo mimo jiné zabránit vymírání zvířat. Ovšem k pitvě nakonec nedošlo.
Vlivem rozkladu se v těle začaly hromadit plyny, které při převozu uprostřed města roztrhly velrybí tělo na několik kusů.
Došlo ke zranění několika civilistů, které exploze zasáhla. Poměrně velká oblast byla zasypána kusy tlejícího velrybího masa.
Podobné případy se podle ochránců přírody i vědců mohou bohužel opakovat. Proto se zvláště při zkoumání velkých zvířat mají lidé na pozoru, aby jejich práce s odklízením zvířat nikoho neohrozila.
Autor: Šárka Cvrkalová
