Letecká osobní doprava si za několik posledních desetiletí získala značnou oblibu. Minutu co minutu startují po celém světě tisíce letounů a přepravují cestující i do těch nejvzdálenějších míst na zeměkouli. Rychlost, pohodlí a bezpečnost jsou hlavní výhody této dopravy.
Nicméně i u letecké přepravy dochází někdy k nehodám. Nejsou zdaleka tak časté, jako autonehody nebo srážky vlaků, ale jejich důsledky bývají fatální. Hlavně proto, že v letadle je mnohonásobně více cestujících než v ostatních dopravních prostředcích, a málokdy se stane, že někteří cestující přežijí.
Letecké havárie mohou být zapříčiněny více způsoby: může jít o lidské selhání – ať už v letadle nebo na řídící věži, poruchu stroje, nepřízeň počasí, anebo neočekávanou souhru náhod. Z každého leteckého neštěstí se odborníci, kteří se letectvím zabývají, snaží poučit a zabezpečit letadla tak, aby se něco podobného již neopakovalo.
Zdroj: 123RF.COM
Letecká katastrofa na Kanárských ostrovech
To, co se odehrálo v březnu roku 1977 na ostrově Tenerife, při srážce dvou plně obsazených letadel, nenechalo nikoho na světě chladným. Životem tehdy zaplatilo 583 cestujících, což je nejvíc v dějinách leteckých katastrof a oba letouny byly totálně zničeny. Paradoxem je, že letadla – oba Boeingy 747 – se nesrazily ve vzduchu, nýbrž na letišti.
Původně ani jedno z letadel na letišti Los Rodeos (nyní Tenerife Sever) nemělo být. Jedno z letadel (společnost Pan Am) odstartovalo z Los Angeles (398 osob), druhé (společnost KLM) z Amsterodamu (249 osob). Oba stroje mířily na letiště Las Palmas, rovněž na Kanárských ostrovech.
A došlo k tomu, co nazýváme neočekávanou souhrou náhod (je nutné podotknout, že letiště Los Rodeos disponuje pouze jednou runwayí a jednou souběžnou pojezdovou dráhou, přičemž ty jsou spolu propojeny krátkými spojovacími drahami):
- na letišti v Las Palmas vybuchla bomba a separatisté hlásili, že je na letišti umístěna ještě jedna; všechny lety byly proto odkloněny na Los Rodeos
- Los Rodeos bylo zakrátko silně přetíženo
- zhoršilo se počasí, snesla se mlha a výrazně klesla viditelnost
- komunikace věže s letadly byla nedostatečná
- americký Pan Am při opouštění runwaye minul v mlze výjezd C3 a pokusil se o něj až u výjezdu C4
- nizozemský kapitán KLM dal pokyn ke startu, aniž by měl stoprocentní jistotu o prázdné dráze – na neštěstí nesl hlavní vinu
Zdroj: Jonathan Ferrera Tabares / CC-BY-SA 4.0
Věž poslala obě letadla souběžně po stejné dráze a nařídila jim start z opačné strany runwaye. Boening PanAm byl asi v půlce dráhy, když se Boening KLM na konci runwaye otočil a chystal se ke startu.
A pak se to stalo – než se americké letadlo stačilo odklonit na pojezdovou dráhu, nizozemský pilot vyrazil. Přestože se v posledních sekundách oba piloti pokusili o úhybný manévr, došlo ke kolizi. Nizozemské letadlo po nárazu vybuchlo, z amerického letadla se zachránila posádka a několik cestujících z přední části letounu; posléze vybuchl také.
Autor: Jaroslava Linková
