Jak moc bychom se měli vzdálit od ostatních, abychom se vyhnuli nákaze koronavirem. Někdy nestačí ani 8 metrů

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
socialni vzdalenost
socialni vzdalenost

Co si vlastně máme představit pod pojmem „bezpečná vzdálenost“? Některé zdravotní organizace mluví o jednom metru, jiné o dvojnásobku. V současnosti by se v Česku měl dodržovat dvoumetrový odstup v obchodech i jinde kvůli riziku šíření koronaviru. Jenže jaká vzdálenost je ta správná?

Od začátku ledna požaduje Světová zdravotnická organizace WHO vzdálenost mezi lidmi nejméně jeden metr, Centra pro kontrolu a prevenci nemocí pak téměř dvojnásobek této vzdálenosti, tedy dva a více metrů.

Dvěma metry to nekončí

Jenže se ukázalo, že otázky týkající se distancování nekončí na dvou metrech. V posledních několika měsících fyzici, inženýři a epidemiologové poukazují na to, že virus může být přenášen i prostřednictvím menších kapének.

Ty mohou dosáhnout až osmi metrů při kašli a kýchání, tedy v případě, že nakažený člověk prudce vydechne.

„Vzduch, který je horký a vlhký, vychází z plic a nese kontinuum různě velkých kapek od velkých kapek až po neviditelnou mlhu,“ uvedla Lydia Bourouiba, která studuje infekční nemoci na Massachusetts Institute of Technology.

Tyto kapičky se mohou zpomalit, vyschnout a viset ve vzduchu celé hodiny. Také proto jsou doporučovány roušky.

Odborníci se točí v kruhu. Testovat vzdálenost nelze

Ne všichni však věří, že riziko je v tomto případě vysoké. A tak se odborníci točí v kruhu a lamentují o tom, jak daleko je dost daleko.

To nutí lidi klást si otázky, jak moc je situace vážná, když ani kapacity ve svém oboru se nemohou shodnout.

Platí však, že čím blíže jste k nakaženému, tím větší riziko nákazy je. Záleží také na velikosti kapek.

Proto má vzdálenost jeden až dva metry své opodstatnění.

Abychom věděli, na jaké vzdálenosti může být koronavirus infekční, museli by vědci vystavit dobrovolníky infikovaným lidem na různé vzdálenosti a zjistit, co se stane.

K takovému experimentu by musely být vytvořeny i vhodné podmínky.

To bylo sice praktikováno u virů způsobujících nachlazení, u koronaviru to vzhledem k jeho potenciální smrtelnosti , stavu zdravotnictví jednotlivých zemí a kapacitám nemocnic nelze udělat.

Autor: Alice Konopásková


Související články