Otec očkování: Neetický experiment na dítěti znamenal převrat v medicíně. Dnes by něco takového neprošlo

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Edward Jenner
Zdroj: Profimedia

Očkování je dnes téma, které rezonuje celou společností a rozděluje ji na dva protichůdné proudy. Původ této metody ochrany před onemocněním sahá až do osmnáctého století, kdy svou očkovací látku testoval britský lékař na dítěti. Jak tento experiment dopadl?

Medicína se v průběhu staletí posunula ohromným krokem kupředu a vývoj léků je dnes samostatnou vědní disciplínou. Před několika stovkami let se ale většina nemocí léčila spíše různými pokusnými metodami.

Zabiják jménem pravé neštovice

Vůbec první vakcinace proběhla v osmnáctém století a na svědomí ji měl britský doktor Edward Jenner. Jednalo se o látku proti vysoce nakažlivým pravým neštovicím. Edward Jenner pocházel z Berkeley v jihozápadní Anglii, kde se narodil jako osmé z devíti dětí v roce 1749. Jako syn vikáře měl možnost chodit do školy a dostalo se mu tak dobrého základního vzdělání.

Jedním z virových onemocnění, které tehdejší populaci výrazně ohrožovalo, byly pravé neštovice. Projevovaly se především vysokými horečkami, bolestí kloubů, svalů a hlavy a v neposlední řadě také výsevem vyrážky, která často hnisala a zanechávala těla nemocných zjizvená.

Valorizace vedla k lehčí formě onemocnění

První metodu, jak se této nemoci bránit, do Evropy přivezla manželka britského velvyslance z Istanbulu, která onemocnění sama prodělala a navrhla, aby pacientům byl do řezných ran vkládán sušený hnis z puchýřů neštovic, což vedlo k lehčí formě onemocnění.

Tuto metodu valorizace Edward Jenner podstoupil jako mladý během školní docházky. Neznamenalo to ale, že by byl proti nemoci, jejíž těžší forma způsobila smrt až u třiceti procent pacientů, imunní do konce života.

Medicína ho velmi zaujala a stal se učedníkem chirurga v jedné z londýnských nemocnic. Později vystudoval na univerzitě St. Andrews. Jako praktický lékař se pak vrátil do Berkeley, kde se znovu setkal s pravými neštovicemi.

Nehumánní pokus se stal velkým medicínským převratem

Od dětství slýchal pověru, že dojičky krav, které onemocněly kravskými neštovicemi, byly imunní vůči pravým neštovicím. S jednou takovou dojičkou se potkal během své lékařské praxe. Získal díky ní hnis z puchýřů kravských neštovic.

Tuto látku pak v roce 1796 záměrně naočkoval osmiletému chlapci a sledoval jeho reakce. Po lehce zvýšené teplotě a nechutenství se do deseti dnů cítil dobře. Šest týdnu po aplikování vakcíny doktor Jenner podal chlapci virus pravých neštovic, a jak očekával, chlapec neonemocněl.

Jakkoliv neetické by dnes bylo zkoušet vakcínu na malém dítěti, v té době se jednalo o převratnou myšlenku. Svůj pokus doktor ještě několikrát zopakoval a sepsal o něm studii. Tehdejší Královská společnost ji však odmítla publikovat.

Vakcína posléze obletěla svět

Jenner se nenechal odradit a publikoval ji v roce 1798 na své vlastní náklady. Jako první v ní zavedl termín vakcinace. Stal se tak otcem této metody ochrany před onemocněním. Během prvních čtyř let se mu podařilo naočkovat šest tisíc lidí a metoda se brzy ujala i v zahraničí.

V naší zemi bylo počátkem devatenáctého století naočkováno dvanáct tisíc dětí a několik let poté se vakcinace stala povinnou. Poslední velká epidemie proběhla v polovině devatenáctého století a zemřelo při ní čtyřicet tři tisíc osob.

Vůbec naposledy se v Česku pravé neštovice objevily v roce 1924 a na úplném vymýcení této choroby se významně podílel také český vědec a lékař Karel Raška.

Zdroj: grunge.com, ct24.ceskatelevize.cz
Autor: Karolína Stoczková


Související články