Zapomenutý hrdina: Jak španělský „Anděl z Budapešti“ Sanz Briz zachránil tisíce Židů

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Andel z Budapesti
Zdroj: Rob Mieremet, CC BY-SA 3.0 NL , via Wikimedia Commons

Byl jedním z prvních diplomatů, kteří využili diplomatickou imunitu k ochraně uprchlíků. Tisíce přeživších holokaustu unikly nacistům jen díky jeho hrdinství. Přezdívali mu proto „Anděl z Budapešti“. Je smutné, že v jeho rodné zemi zesnulého španělského zachránce Ángela Sanz Brize dnes téměř neznají.

Stal se téměř zapomenutým, přitom v roce 1944 zachránil více než pět tisíc maďarských Židů před deportací do Osvětimi. „Byl to větší hrdina než Schindler,“ prohlašuje o něm Eva Benatar pro BBC.

Zachránil víc Židů než známější Schindler

Evě bylo pouhých několik týdnů, když ji s matkou a jejím bratrem pomohl Sanz Briz ukrýt do jednoho z bezpečných domů, které zřídil v nacisty okupované Budapešti.

Na rozdíl od německého průmyslníka Oskara Schindlera o španělském zachránci nebyl natočen hollywoodský film a nedostal se tedy do širšího povědomí veřejnosti. Evin otec zemřel při pochodu smrti, jí se s rodinou podařilo díky Sanz Brizovi z Maďarska uprchnout.

Operace Margarethe

19. března 1944 se po nacistické invazi do Budapešti s názvem Operace Margarethe maďarské město změnilo v místo hrůzy. Přestěhoval se sem hlavní organizátor holokaustu a velitel jednotek SS Adolf Eichmann.

Ten měl v Maďarsku jediný plán. Zbavit se asi milionu maďarských Židů, co nejrychleji je to možné. Začaly masové přesuny Židů do ghett a následné deportace do Osvětimi. Během několika týdnů skončilo více než 400 000 maďarských Židů v táboře smrti.

V té době třiatřicetiletý Sanz Briz pracoval na španělském velvyslanectví jako obchodní atašé. V létě téhož roku byl povýšen na vedoucího diplomatické mise v zahraničí. Stal se tak jedním ze skupiny diplomatů, kteří se rozhodli zachránit maďarské Židy.

Méně známý kolega Wallenberga

Jedním z jeho kolegů byl i švédský diplomat Raoul Wallenberg. Ten za dobu svého působení v Maďarsku zachránil desetitisíce Židů vydáváním ochranných pasů a zřizováním chráněných švédských domů. Jeho příběh se stal o dost známějším.

Španělská vláda nereagovala, začal proto jednat sám

Poté, co byl Wallenberg zajat sovětskými vojsky a zmizel, musel Sanz Briz vzít další záchranné akce do svých rukou. Zprávy o probíhajícím holokaustu v Osvětimi a dalších táborech smrti se množily.

Když se Sanz Briz rozhodl informovat Frankovu vládu ve Španělsku o děsivé pravdě, nedostal několik měsíců žádné pokyny.

To i přesto, že do své země zaslal klíčový dokument – zprávu dvou vězňů uprchlých z Osvětimi. Frankův režim totiž zpočátku Hitlera podporoval. „Anděl z Budapešti“ proto začal jednat na vlastní pěst.

„Anděl“ maďarských Židů

S pomocí falšovaných konzulárních dokumentů začal Židům udělovat španělské občanství na základě starého španělského zákona z roku 1924.

Ten byl sice sepsán pro sefardské Židy a maďarská židovská komunita byla v drtivé většině aškenázská. Času však bylo málo a Sanz Briz chtěl pomocí španělských pasů zachránit co nejvíce lidí.

Své chráněnce ukrýval na španělské ambasádě a místním úředníkům dával úplatky. Celou dobu čelil nebezpečí nacistických hlídek, maďarskému hnutí Šípových křížů i náletům spojenců.

Ve správě pro španělskou vládu v prosinci 1944 ze švýcarského Bernu napsal: „Podařilo se mi přesvědčit maďarskou vládu, aby povolila ochranu 200 sefardských Židů Španělskem. Pak jsem z těchto 200 jednotlivců udělal 200 rodin.“

„Ke každému číslu pak přidal písmena a použil celou abecedu,“ vysvětluje pro BBC diplomatův syn Juan Carlos Sanz Briz. Tím počet povolenek ještě několikanásobně rozmnožil.

Chráněné bydlení pod španělskou vlajkou

Deportace do Osvětimi byly organizovány nejprve z maďarského venkova, a Budapešť proto měla být vyprázdněna až jako poslední. Když se nacisté blížili k Židům v hlavním městě, přesouvali je do ghett a zabíjeli na ulicích, přišel „Anděl z Budapešti“ s dalším nápadem.

Tisíce jich schoval v chráněných domech

Pronajal si 11 bytových domů, ve kterých ubytoval přibližně 5 000 lidí, které umístil pod španělskou ochranu. Přeživší vzpomínali na chráněné byty s tím, že byly přeplněné, jídla bylo málo a hygiena strašná. Strach z deportace byl však větší než hlad a nepohodlí.

Sanz Briz opustil Budapešť na příkaz svých nadřízených z Madridu v listopadu 1944. Vrátil se k běžné diplomatické práci.

Ostře protiizraelský Frankův režim mu za jeho života nedovolil získat titul Spravedlivý mezi národy v Jad Vašem – izraelském památníku holokaustu. Do řad spravedlivých vstoupil až v roce 1966.

„Anděl z Budapešti“ zemřel v roce 1980 v Římě. Nekrolog zveřejněný španělskými novinami ABC činy v Budapešti vůbec nezmiňoval.

Zdroj: bbc.com, yadvashem.org, thisistherealspain.com, en.wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová


Související články