Před necelými dvěma roky se v kinech po celém světě objevil britský film Panství Downton. Snímek je jakousi kronikou života příslušníků britské aristokracie v prvních desetiletích dvacátého století. Díky filmu znovu ožila dlouholetá debata o tom, zda byla královna Marie, babička současné britské královny, kleptomanka.
Jedna z linií filmu přímo odkazovala na přetrvávající otázku, zda babička královny Alžběty II. kradla věci při svých návštěvách ve šlechtických domech. Byla Marie z Tecku kleptomanka? Za kleptomana je považován člověk, který nedokáže ovládat své nutkání krást věci, které mají obecně malou hodnotu či jsou téměř nepoužitelné.
Budoucí královna Marie se narodila jako princezna Marie z Tecku 26. května 1867 v Kensingtonském paláci v Londýně. Byla nejstarší ze čtyř dětí. Její matka, princezna Marie Adelaida z Cambridge, byla vnučkou krále Jiřího III. a sestřenicí královny Viktorie. Mariin otec, vévoda František z Tecku, byl synem vévody Alexandra Württemberského. Jejími kmotry se stala královna Viktorie, princ z Walesu Eduard a vévodkyně z Cambridge.
Navzdory slavným předkům a příbuzným byla její rodina neustále v dluzích. Stalo se tak i kvůli tomu, že Mariin dědeček uzavřel nerovný sňatek se ženou nižšího původu. Všichni jeho potomci proto byli vyloučeni z dědictví. Rodina se dokonce musela přestěhovat do Itálie, aby unikla věřitelům. Právě zde se u Marie rozvinul velký zájem o umění a architekturu.
Ke svatbě došlo až napodruhé
I přes dluhy a pověst rodiny ji královna Viktorie považovala za vhodnou nevěstu pro svého vnuka Alberta Victora. Iniciovala tak jejich zásnuby, jelikož se domnívala, že Marie usměrní jeho temperament. Albert však v roce 1892 zemřel na zápal plic a svatba se nekonala.
Královna Viktorie poté podpořila manželství mezi Marií a mladším bratrem Alberta, budoucím králem Jiřím V. Ten pozdější královnu Marii velmi miloval a v době své nepřítomnosti jí psal dlouhé a romantické dopisy. Královna Marie mu porodila šest dětí.
Chtěla obnovit královskou sbírku
Úctu ke královské rodině, která změnila její poměry, spojila královna Marie se svojí láskou k umění a kultuře. Byla prý znepokojena tím, jaké množství věcí z královské sbírky se dostalo, prostřednictvím darů či prodejů, do soukromých rukou.
Byla proto odhodlána získat věci zpět a obnovit královskou sbírku v jejím původním rozsahu. To prý vedlo k tlaku na rodiny aristokratů i londýnské obchodníky se starožitnostmi, aby cennosti spojené s královskou rodinou darovali či prodali zpět.
Aristokrati museli před královnou skrývat svůj majetek
Existují zprávy o královně, která obdivuje vybraný objekt ve vznešeném domě a říká, že by byla ráda, kdyby jej získala jako dárek nebo koupila za nominální částku. Hostitelé si samozřejmě nedovolili královně odporovat. Tyto příběhy se poté rozšířily dál a vedly prý k tomu, že některé šlechtické rodiny během královské návštěvy skrývaly před královnou svůj nejcennější majetek.
Autorka královských životopisů Anne Edwards popisuje, že právě to vedlo ke stále kolujícímu příběhu o tom, že byla královna Marie kleptomanka. Popisy královny jako kleptomanky, která si bere cennosti ze vznešených domů a schovává je do kabelky, se z velké části omezují na populární knihy o královských skandálech. (historyextra.com)
O kleptomanii jako takové zde nemůže být řeč
Navíc její chování definici kleptomanie ani neodpovídalo. Nebrala nepotřebné věci nízké hodnoty, naopak se zaměřovala na sbírání starožitností, klenotů, figurek a miniatur. To vše s cílem obnovit a rozšířit královskou sbírku.
„Luxusní kleptomanie“
Královnina vzdálená sestřenice, princezna Olga Romanoff, v rozhovoru pro Daily Mail nazvala Mariinu sběratelskou vášeň jako „luxusní kleptomanii“. Tvrdila, že babička Jejího Veličenstva měla ve zvyku chtít při návštěvě britských zámků věci jiných a byla svou „luxusní kleptomanií“ proslulá.
Během své návštěvy prý schválně komentovala věci, které se jí líbily. Hostitel pak byl nucený jí je dát. Když lidé zjistili, že královna Marie přijde na návštěvu, schovali cenné věci do podkroví a shnilé snesli dolů, vysvětlovala princezna Olga v rozhovoru. „Byla kleptomanií slavná, naprosto slavná. Před kostelem řekla: ‚Ten kožich se mi líbí‘ a museli jste jí ho dát,“ dodává královnina vzdálená sestřenice.
Po královnině smrti v roce 1953 byly její sbírky oceněny. Významné však byly především pro jejich spojení s královskou historií. O skutečné umělecké skvosty se nejednalo.
Zdroj: historyextra.com, dailymail.co.uk, en.wikiedia.org
Autor: Michaela Pauerová
