Habsburská čelist: Byla prokletím celého rodu. Prozradíme vám, kde se vzala

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Habsburkove
Zdroj: Juan Carreño de Miranda, Public domain, via Wikimedia Commons

Habsburkové byli jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších panovnických rodů v Evropě. Vládli od středověku až do dvacátého století, z toho přes dvě století drželi trůn Svaté říše římské. Tento šlechtický rod však proslul ještě jednou věcí – sňatky v rámci rodu. Tím si sice zaručili udržení moci, ale nakonec to také byla příčina pádu habsburské dynastie.

Nejnovější výzkum ukázal, že existuje jasná souvislost mezi příbuzenskými svazky a tzv. habsburskou čelistí.

Za vším stála snaha o udržení moci

Rodokmen této německo-rakouské vládnoucí rodiny je velmi složitý. Habsburkové často uzavírali strategická manželství s blízkými příbuznými, aby upevnili svoji moc, stejně jako mnoho královských rodin.

A zatímco dynastie rodu byla rozsáhlá a paláce, ve kterých žili, překrásné, vzhled samotných panovníků už tolik oku nelahodil.

Výrazná habsburská čelist

Z generace na generaci měli panovníci ostře vyčnívající čelisti, baňaté spodní rty a dlouhé nosy s převislou špičkou.

Výrazná vystouplá brada, dolní čelist a zuby předsunuté před horními – to vás jako první udeří do očí při pohledu na jejich portréty. U všech tak byly patrné dědičné znaky degenerace.

Odborníci ze španělské univerzity v čele s genetikem Romanem Vilasem se právě na tyto degenerativní znaky včetně habsburské brady zaměřili u patnácti členů španělských Habsburků.

Ve spolupráci s obličejovými chirurgy analyzovali šedesát šest portrétů, aby diagnostikovali jedenáct znaků „habsburské čelisti“ a sedm rysů spojených s výrazným dolním rtem a přesahující špičkou nosu.

Vědci zjistili, že vystouplá dolní čelist byla nejvýraznější u krále Filipa IV. Výrazný spodní ret mělo rovnou pět Habsburků. Mezi oběma problémy byla nalezena souvislost, tedy měly společný genetický základ.

Z výsledků výzkumu se následně podařilo dokázat, že opravdu existuje příčinná souvislost mezi incestními svazky a tzv. habsburskou čelistí.

Nepěkné rysy obličeje nebyly jediným negativním vedlejším účinkem příbuzenských sňatků v rodu Habsburků. Vědci ze španělské univerzity již dříve dokázali, že právě incestní svazky v tomto šlechtickém rodu snížily šanci na přežití potomků o více než osmnáct procent.

Zatímco manželství s příbuznými Habsburkům mocensky pomáhalo, výsledek této tvorby rodokmenu nakonec vedl k jejich konci na trůnu.

Španělský král Karel II.

Posledním panovníkem na španělském trůnu byl Karel II., který trpěl vážnou deformací. Dokonce mu téměř bránila se normálně najíst a měl značné potíže při mluvení. Karel II. nebyl schopen zplodit potomka a španělská větev Habsburků tak roku 1700 vymřela.

Vymřeli po meči

Poslední mužský člen rakouské dynastie Habsburků byl otec Marie Terezie, Karel VI., který zemřel roku 1740. Jelikož neměl mužského potomka, monarchii musela vládnout jeho dcera, která si vzala nepříbuzného Františka I. Štěpána Lotrinského.

Po smrti Marie Terezie se dědici Habsburků stali jejich potomci jako habsbursko-lotrinská dynastie. U nich se již deformace neobjevila.

Autor: Michaela Pauerová

Související články