Rodiče je prodali jako atrakci do cirkusu, kde je nechali trpět. Nakonec se však smáli naposledy oni

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
siamska dvojcata
siamska dvojcata

Ronnie a Donnie Galyonovi se narodili 28. října 1951 v Ohiu spojeni břichem. Dětství prožili v cirkusech a na karnevalech, kde museli svou anomálii na popud rodičů předvádět pro zábavu ostatních. Jejich příjem zvládl zabezpečit celou rodinu.

Každý z chlapců měl svoje ruce a nohy, žaludek, tenké střevo a ledviny.

Jiné orgány ale sdíleli, a tak je doktoři nebyli schopni chirurgicky oddělit.

Tvrdili, že rozdělení by jednoho z nich stálo život. Bratři tak zůstali spojeni v pase a svou nezvyklost zvládli ještě zúročit. Ne však svým vlastním přičiněním.

Rodiče podlehli nátlaku okolí

Jejich rodiče původně neměli v úmyslu je nikde vystavovat. Jenže neodolali nátlaku okolí a podlehli.

„Vždy jsme říkali, že to nikdy neuděláme, ale byli jsme neustále k smrti pronásledováni lidmi, kteří je chtěli vidět. Bez ohledu na to, kam šli, pořád jsme si připadali jako na výstavě. Takhle jsme z toho aspoň něco měli,“ bránili se rodiče.

V roce 1961 si jich na jednom veletrhu všimla žena, jež byla šokována tím, že někdo vydělává na anomálii svých dětí. Odkazovala přitom na starší zákon, který to nedovoloval.

Přesto bratři odešli ze zábavního průmyslu až v roce 1991 a žili sami dalších dvacet let.

Když se u nich začaly projevovat zdravotní problémy, přestěhovali se k rodinným příslušníkům, kteří se o ně starali.

V roce 2010 o nich začala televize natáčet dokument.

Ke konci života dvojčata trpěla nemocí kloubů a nebyla schopná ujít více než pár kroků, a tak potřebovala vlastní, speciální invalidní vozík.

Popularita jim přinesla renovaci domu

Bratři byli velmi populární i ve starším věku a dokázali zvednout vlnu solidarity. Komunita v jejich městě jim totiž pomohla v renovaci jejich domu.

Nejdéle žijící siamská dvojčata na světě, což bylo stvrzeno i zápisem do Guinnessovy knihy rekordů, zemřela 4. července tohoto roku ve věku šedesáti osmi let na srdeční selhání.

Autor: Šárka Blahoňovská


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články