Hladomor: Byl označován za genocidu, která ochromila Irsko. Důvod, proč přišly o život statisíce lidí, zasáhne i vás

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Hladomor
Zdroj: Shutterstock

Hladomoru se v dřívějších dobách lidé velmi obávali. Někdy za to mohla lidská chyba, ale stalo se, že si s lidmi krutě pohrála i příroda. Právě to byl případ irského hladomoru.

V roce 1801 se Irsko stalo kolonií Velké Británie. Irové se na protest snažili dělat vše pro to, aby se osamostatnili. Angličané jim to nijak neusnadňovali, protože na obilí i chléb vyvážený ze své země dávali obrovské daně.

Irové byli z velké části především chudí statkáři, kteří se museli živit tím, čeho byl dostatek. Proto se pro ně hlavním zdrojem potravy staly brambory. Ty byly symbolem jejich kultury.

Nákaza brambor byla považována za boží trest

Hladomor v Irsku vypukl v roce 1845 a trval až do roku 1852. Za těch sedm let zemřelo více než milion irských mužů, žen a dětí. Zpočátku brambory ubývaly pomalu.

Listy černaly a kroutily se, brambory byly hořké, rostly v menším počtu a nedorůstaly potřebné velikosti. Později přestávaly růst úplně. Ty, které vyrostly, byly shnilé a rozpadaly se.

Pro většinu Irů to znamenalo velkou ránu, protože se prakticky ničím jiným nedokázali uživit. Chléb a obilí pro ně byly drahé. Když se o problému dozvěděla Anglie, snížila sice daně na potraviny ze své země, ale ani to chudým Irům nestačilo.

Někteří začali považovat hladomor za boží trest. A to jak Angličané, tak sami Irové. Přišli ale i lidé s konspiračními teoriemi o tom, že za černé brambory může statická elektřina ve vzduchu.

Jiní přisuzovali problém neviditelným silám nebo špatnému životnímu stylu, který zničil ovzduší. Ať už byl ale problém v čemkoli, pravdou je, že znamenal smrt mnoha lidí.

Irové se začali stěhovat. Přistěhovalci zaplavili Ameriku

V rodné zemi už se nedalo žít, nebylo co jíst. Kvůli problémům docházelo k potyčkám mezi sousedy. Každý chtěl nový život. A ten se rozhodli Irové hledat v Americe.

Nebyl to totiž první hladomor, který Irové zažili. Od roku 1800 jich v Irsku bylo celkem šestnáct. Šlo ale vždy o krátkodobé, a hlavně lokální záležitosti. Tentokrát to bylo jiné. Irové už ale věděli, kde se jim dostane pomoci.

Do Spojených států v letech hladomoru podle záznamů uprchlo více než jeden a půl milionu Irů. Tento počet obyvatel samozřejmě zatížil ekonomiku země, která si do té doby vedla velmi dobře.

I v dnešní době je vidět, jaké jizvy nechal hladomor na celém světě. Americe tehdy zničil ekonomiku, což má vliv dodnes. V Irsku přišly o život statisíce lidí, půda byla zničena. Vztah Irska a Anglie to nijak neposílilo.

Dnes je irský hladomor považován především za genocidu, která vznikla na základě nedostatečné pomoci Britů své vlastní kolonii. I když je pravda, že Anglie za přírodní problémy nemohla, kdyby tehdy Irům pomohla, nemuselo by dojít k tolika ztrátám na životech.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články