Za vznikem kontaktních čoček stojí stavebnice Merkur a jedna zmařená kariéra

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
otto wichterle
otto wichterle

Kontaktní čočky dnes používají statisíce lidí po celém světě, pokud nemohou, nebo nechtějí nosit brýle. Každý z nás máme v okolí minimálně jednoho člověka, kterému tento vynález usnadnil život. Přesto si málokdo spojí kontaktní čočky s jejich pravým vynálezcem: Čechoslovákem Ottem Wichterlem.

Na trh se gelové kontaktní čočky dostaly v roce 1961. Jejich příběh ale začal už dávno předtím. Za jejich vynálezem stálo mnoho potíží, kterými si Otto Wichterle společně s kolegou Drahoslavem Límem prošel.

K vynálezu přispěla náhoda. Dopomohla obyčejná stavebnice Merkur

Když byl Otto Wichterle malý, žil v bohaté rodině. Již odmalička byl snaživý a zajímal se o vědu, proto také vystudoval technické školy a stal se významným chemikem.

Když v roce 1952 cestoval vlakem, v časopise narazil na článek o chirurgických náhradách oka. Tehdy dostal nápad za miliony.

Do té doby se kontaktní čočky vyráběly z plexiskla, které ale dráždilo oči, a nikdo tak nemohl čočky nosit déle než pár hodin.

Wichterle se svěřil svému kolegovi Límovi a společně začali pátrat po nové hmotě, která by byla pro kontaktní čočky vhodná.

Další náhoda přispěla tomu, že takovou hmotu skutečně objevili. Jednou, když nechali přes noc v laboratoři nedokončený experiment, vrátili se ráno a narazili na hmotu, která přesně odpovídala tomu, co hledali.

Kontaktní čočky ale měly stále příliš hrubé okraje a ministerstvo zdravotnictví další výzkum zastavilo.

Ani to ale Wichterleho nepřesvědčilo, aby se vzdal. Pokračoval ve výzkumu na vlastní náklady doma. Ze stavebnice Merkur vytvořil stroj, na němž v roce 1955 odlil první čtyři dokonalé kontaktní čočky.

Z vynálezu nakonec nezískal téměř nic. Zahraniční firmy si namastily kapsy

V roce 1965 koupila patent na Wichterleho výrobu čoček americká společnost National patent development corporation. Jejím partnerem se stala zdravotnická firma Bausch+Lomb.

Ta je dodnes velmi výrazně spojována s prodejem a výrobou kontaktních čoček. Po uvedení čoček na trh stouply akcie této firmy za jedinou noc o dvě stě padesát milionů dolarů.

Mnoho firem začalo výrobu čoček kopírovat, a proto je američtí vědci zažalovali. Československo, jakožto vlastník patentu, se mělo k žalobě přidat.

Jenomže se bálo, že v případě prohry soudů budou finanční náklady příliš vysoké, a proto se raději nezúčastnilo. Bez vědomí Wichterleho prodal režim všechny patenty do zahraničí za pouhý zlomek jejich skutečné ceny.

To se nakonec ukázalo jako chyba. Soudy se táhly, ale nakonec zvítězili původní vlastníci patentu, tedy americké firmy, které ho od Československa odkoupily. Pro něj to znamenalo konec finančních prostředků.

Jelikož byl Otto Wichterle později jedním z iniciátorů manifestu Dva tisíce slov, který podporoval reformní změny v Československu, stal se pro režim nepohodlným člověkem.

Přišel tak o funkci ředitele výzkumného ústavu, a navíc jemu i všem vědcům komunisté snížili příjmy z patentů, a to o celých devadesát devět procent.

A tak místo toho, aby se díky své práci stal z Wichterleho milionář, mohl být rád, že může pokračovat ve svém oboru.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články