Skandinávští mořeplavci byli od osmého do jedenáctého století velkým postrachem. Jejich vpády do západní a jižní Evropy naháněly hrůzu. Zatímco některé mýty spojené s jejich působením už historici vyvrátili, nulové slitování s nepřáteli a oblibu v alkoholu už jim ale nikdo neodpáře.
Vikingové alkoholickým nápojům holdovali ráno, večer i před důležitou bitvou. Samozřejmě pořádali ohromné oslavy, kde tekl zlatavý mok proudem. Dokonce jsou známé i jejich žranice na styl dnešních zabijaček.
Pivo vařily vikingské ženy
Nejoblíbenějším alkoholem mezi Vikingy bylo pivo. To bylo vyrobené z ječmene, chmel se přidával jen někdy. Sloužil spíše pro zvýraznění chuti. Ječmen byl ze všech druhů obilí nejrozšířenější, a tak nebylo co řešit. Navíc se používal i na pečení chleba.
Kromě chmele do něj přidávaly vikingské ženy, které pivo pyšně vařily, další bylinky. Jalovec, vřes nebo rašelinu. Měli velké znalosti kvasinek a jejich využití, a tak vznikaly různé druhy piv o různém obsahu alkoholu. Ty byly vyhrazené pro rozličné příležitosti, jako byly svátky nebo významné události. Mezi ně patřily pohřby či narození dítěte.
Medovina byla vzácnější
Vikingové ale milovali i medovinu. Ta se však nevyskytovala v takovém množství vzhledem k povaze základní suroviny. Bylo zkrátka jednoduší vypěstovat na polích ječmen, než si obstarat med.
Proto byla medovina pro Vikingy něco, jako pro nás dnes šampaňské. Používala se při oslavách a jiných a významných příležitostech. Vikingové věřili, že má afrodiziakální účinky.
V žebříčku oblíbenosti bylo ale vysoko i ovocné víno. Tento nápoj si dokonce sami vyráběli z toho, co u nich rostlo.
Víno jen pro boháče
Víno jako takové si nezvládali vyrobit a dosáhli na něj jen ti nejbohatší. Dováželo se z Porýní a bylo považováno za luxus.
Vyráběli například i jablečný mošt. Stačilo jablka rozdrtit na šťávu, nechat ležet a pak si vychutnávat lahodný drink.
Podávání alkoholu bylo promyšlené. Prim hrály rohy z dobytka, ale spíše pro okamžitou spotřebu. Zahnutý roh pochopitelně není to, co byste si v klidu při hodování položili na stůl. Proto si své místo našly i džbány z hlíny nebo skleněné misky.
Autor: Šárka Blahoňovská
