Během druhé světové války, v roce 1943, došlo k německému útoku na přístavní město Bari. Ten měl velmi ničivé následky i kvůli výbuchu tajemného plynu, jehož přítomnost byla dlouho utajována. Přesto se ukázalo, že právě díky této tragédii, která si vyžádala mnoho životů, byla zkoumána látka, jež nadobro změnila postup při léčbě jednoho velmi závažného onemocnění.
Spojenci se obávali, že by Němci mohli ve druhé světové válce použít chemické zbraně, a chtěli být schopni rychlé odvety, pokud by proti nim byly použity.
V srpnu 1943 americký prezident F. D. Roosevelt schválil dodávku chemické munice, a tak bylo dva tisíce bomb se smrtícím plynem naloženo na loď John Harvey.
Použití chemických zbraní bylo zakázáno
Náklad však musel zůstat utajen. Používání chemických zbraní ve válce bylo totiž zakázáno Ženevským protokolem z roku 1925. Neexistoval ale žádný zákaz jejich výroby nebo přepravy.
Vykládka měla proběhnout v přístavním městě Bari, jenže na něj 2. prosince 1943 zaútočila německá letadla.
Loď explodovala, zabila kompletně celou posádku a do vzduchu a vody se rozšířil neznámý plyn.
Vzhledem k tomu, že náklad lodi byl tajný, nikdo v přístavu nevěděl, že čirá chemikálie s mírným česnekovým zápachem je smrtící, dokud se to neprojevilo na poleptaných tělech obětí.
Přes šest stovek bylo hospitalizováno, osmdesát tři lidí zemřelo. Počet civilistů zasažených tímto plynem nebyl nikdy zaznamenán. Existence této látky byla po výbuchu nadále utajována.
Ukázalo se, že Yperit zabíjí bílé krvinky
Při jejím zkoumání se zjistilo, že hořčičný plyn zabíjí bílé krvinky. Bílé krvinky jsou schopné rychle se dělit, což výzkumníky dovedlo k myšlence jeho využití při zabíjení rychle se dělících rakovinných buněk.
Farmakologové Louis S. Goodman a Alfred Gilman studovali možné použití horčičného plynu, nebo také Yperitu, k léčbě lymfomu.
Stal se tak prvním z hlavní třídy chemoterapeutických léků, které byly vyvinuty pro boj s různými druhy rakoviny. V současnosti už se k tomuto účelu nepoužívá.
Ironií osudu tedy je, že tato tragédie spasila miliony lidí, ačkoliv se jednalo o hrozivou a jednu z nejsmrtelnějších zbraní. Avšak byla zásadní při vývoji léků na záchranu života a boji proti rakovině. Tuto krutou diagnózu si ročně vyslechne sto tisíc lidí.
Autor: Šárka Blahoňovská