Jako lékař zachránil stovky životů. Přesto se dočkal jen pohrdání a krutého zacházení

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
ignaz semmelwis
ignaz semmelwis

Ignác Semmelweis se s uznáním vlastně setkal až mnoho let po své smrti. Tento maďarský lékař přišel v 19. století s teorií toho, jak důležitá je hygiena při práci v nemocnici. Přestože jeho slova byla pravdivá, nepodařilo se mu získat kolegy na svou stranu.

Člověk totiž může mít pravdu, dokonce ji i podložit, ale pokud ji podá špatným způsobem a nedokáže se vyrovnat s kritikou, nikdy ho nikdo nebude uznávat. A právě to byl Semmelweisův problém.

Přišel na to, že nákazu po nemocnici roznáší sami doktoři

Narodil se do bohaté rodiny, a mohl si tak dovolit studovat na soukromé škole. Nejprve se zapsal na právo, ale později ho v hodinách anatomie uchvátilo lékařství, na které nakonec přešel.

Po studiích začal pracovat ve vídeňské všeobecné nemocnici. Tady si povšiml, že nemocnost matek rodiček je mnohem vyšší na oddělení, kde působí studenti.

Brzy mu došlo, že si lékaři jen málokdy myjí ruce a používají nedezinfikované skalpely a další nástroje.

Po nějaké době dokázal, že nemoc, na kterou ženy v nemocnici umírají, má původ v mrtvých tělech v márnici. Protože si při přechodu ze sklepů doktoři nemyli ruce, snadno přenesli nemoci na pacienty.

I když měl pravdu, nesetkal se s obdivem

Semmelweis provedl několik testů, na jejichž základě své podezření potvrdil. Bylo zjevné, že má pravdu, nikdy ovšem nedokázal dát do kupy vědecká fakta, kterými by jasně ukázal, na co přišel.

Starší doktoři navíc odmítali přijmout jeho nařčení, že právě oni mohou za smrt tolika žen. I přesto se na odděleních nemocnice zvýšil důraz na hygienu a úmrtnost se snížila. Semmelweis si tak vysloužil přezdívku Zachránce matek.

Jenomže když jeden ze starších profesorů spáchal sebevraždu, protože nedokázal unést, co všechno ženám v nemocnici provedl, Semmelweisova popularita opět klesla.

On sám byl spíše výbušné povahy, nedokázal přijímat kritiku a stál si za svým názorem, že za nic nemůže. Jeho charakter všechny doktory i jiný personál okolo štval, ačkoli bylo jasné, že je Semmelweis zdatný a chytrý doktor. Nikdy se ale nedočkal uznání, které si zasloužil.

Skončil v psychiatrickém ústavu

Semmelweisovo chování se zhoršovalo, a tak byl nakonec na žádost kolegů i přes svůj odpor odvezen do psychiatrického ústavu. Trpěl depresemi a na následky hrubého zacházení zde po dvou týdnech zemřel.

Až mnohem později, když došlo k objevení infekcí a jejich přenašečů, získala doktorova teorie o důležitosti hygieny uznání.

Ačkoli nevylučujeme, že byl psychicky nemocným člověkem s náročnou povahou, v mnohém měl pravdu a dnes je mezi doktory uznávaný.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články