Záhada obra z Cardiffu: Příběh o klamání a manipulaci. Jak si obyčejný lhář vydělal pořádný balík

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Obr Cardiff
Obr Cardiff

Všechno to začalo nápadem George Hulla, obchodníka s cigaretami. Byl zatvrzelým ateistou a nedokázal pochopit, jak mohou lidé věřit Bibli. A tak přišel jednoho dne s nápadem, jak napálit všechny věřící.

Hull byl ohromen čtením z Bible jednoho kazatele, který slovo od slova popisoval události z knihy jako skutečné, včetně pasáže z knihy Genesis pojednávající o existenci obrů.

Obchodníka proto napadlo, že vytvoří umělého obra, a byl zvědavý, zda svět uvěří, že se jedná o zkamenělinu skutečného obra ze starých dob.

Rok ho nechal pod zemí, pak na něho jako by náhodou narazil

Hull utratil celkem tři tisíce dolarů za svého falešného obra. A to jak za práci sochaře, se kterým uzavřel smlouvu o mlčenlivosti, tak za materiál. On a jeho společník vytvořili z mramoru sochu, která měla být později objevena jako zázrak.

Přes tři metry vysokou postavu, která ležela na zádech s rukou na břiše a jednou nohou přes druhou, polili muži kyselinou, aby socha vypadala sešle. Pak ji jedné noci odvezli na Hullův pozemek, kde ji pohřbili.

Zakopali ji hluboko do země a zapletli její tělo do kořenů stromů, aby to vypadalo, jako kdyby tam ležela už roky. Celý rok pak Hull prodával cigarety a čekal, až příroda udělá své.

Pak si najal dva pracovníky, aby mu na jeho pozemku vykopali studnu. Nemuseli kopat dlouho a narazili na tělo zarostlé v kořenech stromů. O objevu se okamžitě dozvěděla celá vesnice.

Hull chvíli dokonce předstíral nezájem, ale nakonec souhlasil s kontaktováním médií. Někteří vědci ihned poznali, že se nejedná o zkamenělinu, tvrdili ale, že by mohlo jít o sochu z dávných let.

Nakonec se Hullovi dílo podařilo prodat za více než třicet tisíc dolarů, o které se podělil s druhým sochařem. Spousta lidí dále věřila tomu, že jde o zkamenělého obra, jiní si mysleli, že je to starodávný artefakt.

Falešná kopie falešného obra

Brzy poté, co začal být obr vystavován po světě, přišli odborníci na to, že se jedná o padělek, který je maximálně pár let starý. I tak v něm ale obchodníci viděli možnost, jak si vydělat, a dál ho vystavovali.

Lidé věřili tomu, že se jedná o zázrak, a platili za to, aby ho mohli vidět. Když se obra pokusil koupit P. T. Barnum, ředitel slavného cirkusu, byl odmítnut. Proto si najal řemeslníky, kteří mu vytvořili přesnou kopii.

Svého falešného obra pak vystavoval jako pravého a vydělával na tom možná ještě více, než bylo vyděláváno na původním obrovi. I když mnozí už tušili, že se nejedná o žádný zázrak, obr stále vynášel peníze.

Hull se mezitím se svým společníkem pokusil vytvořit další falešnou sochu, jeho plány ale tentokrát byly odhaleny a on už nikdy svět neoklamal.

I tak se ale stal legendou, která vytvořila záhadného obra z Cardiffu. Hlavně však vydělal na tom, že lidé uvěří téměř všemu, co se jim řekne.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články