Vykradači hrobů: Mrtvolu skalpovali a cennosti rozprodali. I nad dalšími jejich činy zůstává rozum stát

od Šárka Blahoňovská
Zdroj: Shutterstock

Najít si práci dříve nebylo úplně snadné. Mnoho lidí strádalo, a přiklánělo se proto i k činnostem, které by je za jiných okolností rozhodně nelákaly. Aby se lidé uživili, museli zkrátka občas vykopat nějaké to mrtvé tělo.

Dnes máme za to, že lidé v hrobech nebožtíků hledali převážně poklady a cennosti. A samozřejmě občas tomu tak bylo, ale ne vždy to byl ten hlavní důvod, proč se uprostřed noci vydávali vykradači hrobů na hřbitov.

Zlepšovali své znalosti a dovednosti v oblasti medicíny

Hlavním důvodem, proč se lidé dříve snažili dostat k mrtvým, převážně čerstvě pohřbeným tělům, bylo to, aby si je mohli odnést domů, kde na nich mohli praktikovat pokusy.

Zdravotnictví bylo tehdy velmi špatné a znalost anatomie lidského těla se nedala jen tak naučit z knih. Mnozí se tak snažili zachránit sebe i dobu před chudobou.

A to dokonce i za cenu nebezpečí, že budou chyceni členy rodiny či autoritami.

Mnohdy proto ihned po příchodu domů nebožtíkovi sebrali všechno, co by ho mohlo nějak identifikovat.

Cennosti rozprodali, mrtvolu skalpovali, uřízli jí uši a vydloubli oči. Kdyby je někdo objevil, nemohl poznat, kdo před nimi vlastně leží.

Ilegální do roku 1830

Až ve třicátých letech devatenáctého století se začaly o vykradače hrobů zajímat zákony.

Do té doby šlo jen o nehumánní činnost, kterou mohli potrestat především ti, kterým na mrtvém záleželo.

I když se najednou začalo vykopávání těl považovat za zločin, mnohdy s vykradači hrobů zákon stejně nic neudělal.

Nakonec bylo totiž obvykle uznáno, že technicky nebyla přítomna žádná oběť, nejedná se tedy o zločin.

Později byly ovšem některé hroby alespoň zabezpečovány. A to především ty bohatých lidí, kterým by mohly být sebrány cennosti.

Některé rodiny ale za drahé peníze pohřbily zabezpečeně své blízké zkrátka proto, aby nedošlo ke zneuctění jejich těla.

Hroby bývaly zabetonovány, takže se k tělům žádný zloděj nedostal.

Některá těla byla v takových hrobech už navždy, jiná pouze dočasně, dokud se nerozpadla. Poté už si na nich zloději neměli co vzít a těla byla přemístěna do obyčejného hrobu.

Vykradači hrobů existují dodnes

Někteří vykradači hrobů ale nešli po cennostech, ani po znalostech. Chtěli mít zkrátka ve své takzvané sbírce něco ojedinělého.

Právě z tohoto důvodu byly například vyloupeny hroby Charlieho Chaplina nebo Abrahama Lincolna.

Největší komunita vykradačů hrobů je dnes pravděpodobně v Egyptě, kde zloději hledají cennosti v hrobkách a prodávají je dealerům.

Ačkoli je dnes již tato činnost nelegální a velmi tvrdě trestána, někteří se nezastaví před ničím.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články