Surrealistický básník zmizel před 26 lety. Co se s Karlem Šebkem stalo?

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
karel sebek
Zdroj: Hana Jarošová, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Charles Baudelaire či Paul Verlaine byli francouzští prokletí básníci, pro něž bylo typické užívání drog, alkoholu a dekadentní styl života. I komunistické Československo mělo básníka podobného ražení. Jmenoval se Karel Šebek. Jednoho dne odjel vlakem a už ho nikdy nikdo nespatřil.

Karel Šebek se narodil 3. dubna roku 1941 v Jilemnici. Vychodil takzvanou jedenáctiletku, po které úspěšně složil maturitní zkoušku.

Umění měl v krvi

Jeho strýcem byl známý spisovatel psychologické prózy Jaroslav Havlíček, bratrancem mu byl Zbyněk Havlíček, klinický psycholog a básník.

Šebek se shodou okolností dostal do společnosti surrealistických umělců, kteří se scházeli v hospodě U Vejvodů. Patřili tam například básníci Pavel Řezníček, Prokop Voskovec či malíř Martin Stejskal. Seznámil se tam i se svým přítelem, překladatelem Miroslavem Drozdem.

Komplikovaný člověk

Ten byl během komunistického režimu v nemilosti, tak místo překládání pracoval ve skladu. „Karel mi tam nosil své texty, měl toho vždycky plnou tašku, kromě textů také koláže, kresby… Tam jsem začal připravovat výbor z jeho poezie Ruce vzhůru,“ popsal Drozd začátek jejich přátelství pro Lidové noviny.

Rád na svého tehdejšího přítele vzpomíná, i když připouští, že jeho povaha byla značně komplikovaná. Po studiích začal Šebek jezdit sanitkou, a pak se stal dokonce ošetřovatelem v psychiatrické léčebně.

Jak se ale záhy ukázalo, souzněl spíše s pacienty než s lékaři. Několikrát dokonce pomáhal pacientům utéci. Když se na to přišlo, byl pochopitelně vyhozen.

Pokusy o sebevraždu i LSD

Do léčebny se za nějaký čas vrátil, ale nikoliv jako zaměstnanec, ale jako pacient. Bylo to poté, co se pokusil o sebevraždu. Jeho psychické problémy se začaly prohlubovat a on v průběhu času vystřídal psychiatrických léčeben hned několik.

Ani u jednoho pokusu o sebevraždu to neskončilo. Nakonec si zkoušel vzít život nejméně dvacetkrát. Mezi jeho přáteli o tom kolovala řada historek.

Například se říkalo, že skočil ze čtvrtého patra z balkónu a dopadl na trabant. Auto bylo na odpis, ale jemu se nic nestalo. Údajně šel také vstříc lokomotivě. Ta ho odhodila na stranu, byl v klinické smrti, ale nakonec přežil.

Dojel do Francie?

Podle Drozda jeho psychické obtíže pramenily z jeho osamělosti a deprese, které zaháněl alkoholem. Nebránil se ani drogám. Všeobecně se vědělo, že často experimentoval s LSD.

V roce 1995 byl opět na jednom ze svých pravidelných pobytech v léčebně v Dobřanech. Na pár dní se zastavil u svých přátel v Praze. Poslední den se zastavil také u známého překladatele.

„Když pak z Prahy odjížděl, tak se u mě stavil a chvíli jsme se bavili před domem, říkal, že se vrací do Dobřan, ale že má v úmyslu brzo vyrazit do Francie za Prokopem Voskovcem. Tak se přišel rozloučit,“ řekl pro Lidové noviny.

11. dubna 1995 přišel na nádraží a nasedl do vlaku do Dobřan. Od té doby ho už nikdo nikdy neviděl. Předpokládá se, že spíše než že by se dostal až do Francie, se pokusil o další sebevraždu, která zřejmě vyšla. Tělo však nebylo nikdy objeveno.

Zdroj: Lidové noviny, Trutnovinky.cz

Autor: Markéta Mladá


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články