Školní masakr v Beslanu: Krvavá tragédie se stala před 17 lety. Z jejích okolností vás bude jímat hrůza

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Masakr v Beslanu
Zdroj: Profimedia

V září uběhne již sedmnáct let od jednoho z nejhorších útoků na školu v moderní historii. Tragédie se stala 1. září roku 2004. Teroristi tehdy využili dne, kdy se ve škole shromáždil velký počet dětí a jejich rodičů. Ti, kteří přežili, na tento první školní den nikdy nezapomenou.

Útok na školu trval dlouhé tři dny a vyžádal si přes 330 mrtvých a 780 zraněných. Vše začalo během oslav zahájení nového školního roku.

Ve škole v městečku Beslan v Severní Osetii na jihu Ruska se první školní den shromáždilo více než dvanáct set dětí a jejich rodičů. Do areálu školy tehdy vtrhla maskovaná skupina dvaatřiceti teroristů. Jednalo se o čečenské islamistické separatisty – muže i ženy. Ti se předtím ukrývali v nedalekém lese. Všichni byli ozbrojeni a opásáni výbušninami.

Rukojmí mezi sebou směli komunikovat pouze rusky

Po vniknutí do areálu školy začali střílet do vzduchu a donutili tak téměř dvanáct set lidí jít do tělocvičny, kde je nechali bez vody a jídla. Během těchto zmatků se několika desítkám přítomných podařilo uniknout a zalarmovat policii. Všem rukojmím byly zabaveny mobilní telefony. Kdo jakkoli odporoval, byl na místě zastřelen. A to včetně několika teroristů, kteří nesouhlasili s braním dětí jako rukojmí.

Přivolané bezpečnostní složky byly varovány, že ozbrojenci zevnitř i zvenku školní budovy nainstalovali výbušná zařízení. Možné osvobození rukojmí tak bylo v tu chvíli téměř nemožné. Teroristi byli v jednoznačné výhodě.

Děti v tělocvičně kolabovaly horkem a žízní

Druhý den začal neúspěšným vyjednáváním, kdy ozbrojenci odmítli pro rukojmí zásoby vody, potravin či léků a nedovolili ani, aby mohla být odnesena mrtvá těla před školní budovou. Odpoledne pak vyjednával s teroristy o osvobození části rukojmí prezident sousedního Ingušska Ruslan Aušev. Podařilo se mu dohodnout propuštění alespoň šestadvaceti matek s novorozenci.

Teroristé předali Auševovi videokazetu, na které se k celému dílu přiznal islamista Šamil Basajev. Požadoval po ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi uznání nezávislosti Čečenska na půdě OSN výměnou za životy rukojmí. Kreml požadavek odmítl. Samotný prezident se k celé věci vyjádřil až další den. Prohlásil, že se ruské síly zaměřují pouze na úkol záchrany životů rukojmí.

Třetí den se stal i z hlediska počtu obětí nejhorším

Děti v tělocvičně plakaly hlady, většina zajatců již byla silně dehydrovaná. A teroristi byli značně nervózní. Podle domluvy měla ke škole přijet auta se zdravotníky a odvézt mrtvá těla.

Masakr v Beslanu

Zdroj: Profimedia

Fotografie: Dojemné setkání dívky a policisty po 17 letech.

Poté, co zdravotníci přijeli, se z budovy ozvala exploze a teroristi začali střílet. Chvíli nato přišla druhá exploze. Dodnes se neví, zda nálože byly aktivovány nechtěně, či vědomě. Možné je, že se tak stalo i v důsledku střelby ruských odstřelovačů.

160 lidí pohřbila padající konstrukce tělocvičny

V důsledku výbuchů se zřítila konstrukce tělocvičny a pohřbila pod sebou téměř polovinu obětí celého masakru. V tomto chaosu se podařilo několika rukojmím utéct, a díky tomu ruské speciální jednotky vnikly do školy. Teroristi donutili několik rukojmí postavit se do oken školy – použili je jako lidské štíty. Takto přišla o život další stovka obětí.

Po dvou hodinách již měly ruské jednotky pod kontrolou většinu budovy. Po celé akci, při které ruské komando využilo i tanky, plamenomety či granátomety, přežil z teroristů pouze jediný. Ten byl později odsouzen na doživotí.

Třicet jedna teroristů bylo zabito. Mezi nimi se nacházeli nejen čečenští muži i ženy, ale i Ingušové, etničtí Rusové, Arabové a takzvané „černé vdovy“ – sebevražedné atentátnice, které se mstily za smrt svých mužů. Islamista Šamil Basajev, který se k činu přihlásil, přišel o život o dva roky později při explozi výbušniny nastražené ruskou tajnou službou.

Během beslanského masakru zahynulo 334 nevinných rukojmí, z toho 186 dětí. Zemřelo i 10 příslušníků speciálních jednotek. Zraněno bylo téměř 800 osob.

Odškodné pro oběti a obnovení vyšetřování

U Evropského soudu obvinili žalobci ruský stát z pochybení při celé akci i při vyšetřování. V dubnu roku 2017 Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že ruské úřady měly dostatek informací o chystaném atentátu, ale hrozbu ignorovaly a nevarovaly veřejnost.

Zvláštní komando také při osvobozování školy zbytečně použilo těžké zbraně, které ještě přispěly k velkému počtu obětí. Soud dále nařídil Rusku vyplatit obětem beslanského masakru odškodné a znovu otevřít vyšetřování celé události.

Zdroj: en.wikipedia.org, bbc.com, cnn.com, ct24.ceskatelevize.cz, securitymagazin.cz
Autor: Michaela Pauerová


Související články