Šílený patolog ukradl mozek Alberta Einsteina i jeho oči. Po letech novinářům sdělil svůj příběh

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Einstein Albert
Zdroj: Photograph by Orren Jack Turner, Princeton, N.J. Modified with Photoshop by PM_Poon and later by Dantadd., Public domain, via Wikimedia Commons

18. dubna roku 1955 měl v nemocnici v Princetonu službu patolog Thomas Harvey. Služba mu přivezla tělo právě zesnulého nejznámějšího fyzika všech dob — Alberta Einsteina. Ten ještě před svou smrtí vyslovil přání, že nechce, aby bylo jeho tělo po smrti zkoumáno. To ale patolog zcela ignoroval. Pohnutky jeho činu jsou stále spíše záhadou.

Albert Einstein se narodil v roce 1879 v Německu. V 17 letech začal studovat univerzitu v Curychu a posléze se stal i švýcarským občanem.

Nejprve pracoval na patentovém úřadě, po dokončení doktorátu se už věnoval jen vědě. Jeho největší přínos patřil teorii relativity, kvantování elektromagnetického pole a fotoelektrickému jevu. V roce 1921 získal Nobelovu cenu za fyziku.

Chtivý patolog

Thomas Harvey při pitvě vycítil příležitost. Nejspíše předpokládal, že takovýto myslitel musel mít zvláštní mozek, a proto neváhal a tento orgán ukradl.

Pozůstalý syn fyzika přirozeně zuřil, neboť to bylo proti přání jeho otce. Patolog jej nakonec přesvědčil o nutnosti zkoumat takto speciální mozek. Syn ale požadoval, aby byl mozek využit na opravdu odborné studie na univerzitách.

To se však nestalo, na to byl Harvey příliš zištný. Podle Carolyn Abrahamové, která napsala o ukradeném mozku knihu, se chtěl zaměstnanec nemocnice sám proslavit.

„Vkládal do toho mozku velké profesní naděje. Pravděpodobně usoudil, že orgán by mohl podpořit jeho kariéru v medicíně,“ píše autorka.

Mozek ho stál všechno, on ale nelitoval

Mozek tedy nikomu nepředal a začal ho zkoumat sám. Nejprve z mozku odebral oční bulvy a ze zcela nepochopitelných důvodů je věnoval Einsteinovu oftalmologovi.

Dále mozek zvážil, nafotil a rozřezal na 240 kousků, které také vyfotil. Z těchto fotek si dokonce nechal udělat obraz.

Toto chování se samozřejmě nelíbilo jeho zaměstnavateli, Princetonské univerzitě, která ho okamžitě požádala, aby mozek vrátil. On to však odmítl.

Přišel tedy o práci, o lékařskou licenci, dokonce od něj odešla žena. Přestěhoval se a začal pracovat v továrně. Einsteinův mozek měl stále u sebe.

Bývalého patologa vypátral po dvaceti letech novinář Steven Levy. Chtěl s ním udělat rozhovor, ale ten o tom nechtěl ani slyšet. Mozek mu však klidně ukázal.

Hradbu mlčení prolomil až v roce 2005, kdy novinářům vypověděl svůj příběh. Dva roky nato zemřel.

Raritní mozek? Spíše ne

A co vlastně přineslo zkoumání géniova mozku? Harvey nepřišel vůbec na nic. Když mozek viděli jiní odborníci, nejčastěji upozorňovali, že mozek měl údajně nadprůměrné množství neurogliových buněk.

Ty se starají o to, aby byly neurony v mozku okysličené, tedy aktivní. Také měly být poskládány blíže k sobě, což mohlo umožnit rychlejší přenos informací.

Jiné studie upozorňovaly, že Einsteinův mozek měl větší temenní lalok, což mohlo dát nositeli lepší vizuální představivost.

Všechny tyto studie ale byly odbornou veřejností spíše odmítány. Podle mnohých nejde fyziologické vlastnosti mozku generalizovat, tedy předpokládat, že stejné mozky budou mít i stejně nadané nositele.

Zdroj: allthatsinteresting.com, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá


Související články