brandingFullPage

Přehrada Desná měla chránit před povodněmi. Přesto se sama stala katastrofou

od Nikola Jaroschová
Zdroj: Ota Bartovský / MAFRA / Profimedia

Stavba přehrady Desná byla pro obyvatelé Jizerského podhůří skoro jako splněný sen. Časté deště zde způsobovaly povodně, přičemž během té nejhorší přišlo o život sto dvacet lidí a škody se vyšplhaly na tehdejší dobu nekřesťansky vysoko.

Přehrada měla pomoci předejít dalším neštěstím. Vydatné deště zde často způsobily zvýšení hladiny řek a lidé se báli nejen o svůj majetek, ale především o své životy. Nikdo nemohl tušit, kdy přijde další ničivá povodeň.

Stavba byla doprovázena komplikacemi

Stavba přehrady sice byla lidmi toužebně vyhlížena, již od samého začátku ji ale doprovázela jedna komplikace za druhou. Například ony vydatné deště, které komplikovaly práci na stavbě nebo první světová válka, kvůli níž muselo dojít k několika úsporným opatřením.

Původně bylo v plánu ukotvit hráz do skály. Bohužel se přišlo na to, že skála je příliš hluboko, a muselo dojít ke změně plánů. Projektanti, kteří měli stavbu přehrady na starosti, proto přišli s nápadem, že se zde vybuduje sypaná hráz.

Úspory se podepsaly na kvalitě a stály za vznikem tragédie

Již jednou zmíněná první světová válka byla pro stavbu přehrady další velkou ránou. Došlo totiž k omezení rozpočtu, což se výrazně projevilo na kvalitě. Snaha ušetřit stála za vznikem největší vodohospodářské tragédie.

Stavba přehrady byla ukončena v září roku 1915 a v listopadu téhož roku došlo i k její kolaudaci. Bohužel vydržela pouhý rok. Deset měsíců po kolaudaci se totiž přehrada Desná protrhla.

Na pondělí 18. září roku 1916 se nezapomene

Měl to být úplně obyčejný den jako každý jiný. Až do třetí hodiny odpoledne nikdo nezpozoroval nic podezřelého. Dokonce ani hrázný, který reguloval výpustní potrubí. Zlom přišel o půl čtvrté odpoledne, kdy si dva dřevaři všimli malého pramínku vody, který skrze přehradu prosakoval. Pramínek měl pouhé 2 centimetry a jen málokoho v tu chvíli napadlo, že se schyluje k neštěstí.

Krátce před čtvrtou hodinou odpoledne je průsak vody opravdu silný a lidem u hráze je jasné, že rozhodně nevydrží. Bohužel lidé žijící pod ní však neměli o ničem z toho sebemenší tušení. Jak by také mohli…

Přívalová vlna ničila všechno, co jí stálo v cestě

Vzniklá přívalová vlna nejdříve smetla místní pilu, díky čemuž s sebou ohromný proud vody táhl nejen balvany, ale také klády, které ničily všechno, co jim přišlo do cesty. Vlna spláchla nejen stavení, ale také zvířata a lidi. Umřely desítky lidí, kteří nestihli utéct.

Vše trvá „jen“ půl hodiny. Poté je po všem, koryto je opět klidné. Neštěstí je ale obrovské. Skutečný rozsah katastrofy se ale naplno odhalí až následující den. Škody jsou drtivé.

Co stálo za vznikem katastrofy?

Hledání příčin a viníků trvalo dlouhých šestnáct let. Mezi příčiny katastrofy se řadilo například nedostatečné zhutňování ukládaných vrstev, malá šířka hráze nebo špatně zvolený materiál. Především však duté prostory ve zvětralé žule, což je geologická porucha, kterou se předem nepodařilo odhalit.

Protržení přehrady si vyžádalo několik desítek obětí. Vlna zničila třicet osm domů, šedesát devět výrazně poškodila. Připravila také více než tisíc lidí o práci. Na tuto tragédii se nezapomene.

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články