Poslední rozloučení, jak ho neznáte: Zvláštní pohřební rituály z celého světa

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Pohrebni tradice
Zdroj: Profimedia

Vždy, když zemře člověk, je to smutná událost. Lidé chtějí svým blízkým dopřát poslední rozloučení se světem, které si zaslouží. Zatímco někdy se se zesnulým přijde rozloučit jen rodina, jindy jsou pohřby velké a bohaté. Jiný kraj, jiný mrav, říká se. Pohřby v některých končinách jsou úplně jiné, než si dovedeme představit.

Mnohé kultury a náboženství nepovažují pohřeb pouze za poslední rozloučení s člověkem. Naopak mají za to, že své blízké posílají na jejich velkou cestu, která teprve po smrti začíná. Jinde se zase snaží, aby pohřeb nebyl dojemný a uplakaný, ale aby vyslal mrtvého na pozitivní cestu do dalšího dění.

V některých zemích jsou pohřby velkolepé, jinde dokonce tak zvláštní, že ani nepřipomínají rozloučení s blízkou osobou. Představíme vám ty nejpodivnější z nich, z kterých se člověku až tají dech.

Tibet: Děláme to pro duši i pro přírodu

Pohřeb prováděný buddhisty v Tibetu nespočívá v žádné velké kráse ani velkoleposti. Naopak. Mrtvý je nechán napospas přírodě. A to doslova, mnohdy se tomu dokonce napomáhá tím, že jsou jeho ostatky rozřezány na malé části.

Podle Tibeťanů je to hned ze dvou důvodů: Pokud se o tělesnou schránku člověka postarají zvířata, jeho duše bude moci snadněji odejít do nebes. Navíc se nakrmí ti, kteří by možná jinak v přírodě bez potravy nepřežili.

Madagaskar: Tanec s mrtvými

Na Madagaskaru se mrtví pohřbívají hned několikrát. Každých pár let jsou totiž jejich těla vytažena z hrobů, oblečena do nového oděvu a tančí se s nimi kolem ohně. To má podle všeho mrtvé uctívat a také pomoci rychlejšímu rozpadu jejich těl.

Severské země: Voda si je vezme

Pohřební rituály spojené nějakým způsobem s vodou jsou obvyklé na severu planety. Někteří lidé jsou pohřbíváni tak, aby jejich hlava byla po směru proudu nejbližší řeky. V jiných případech jsou dokonce hroby kopány poblíž vodních nádrží a hřbitovy se vždy nachází u nějaké větší vodní plochy.

Existují ale také rituály, při kterých pouští lidé zesnulé do řeky v rakvích nebo speciálních lodích a nechávají proud vody, aby se o těla postaral. Věří tomu, že příroda mrtvým nic špatného neprovede.

Indie: Zesnulé oslavujeme

Některé skupiny lidí v Indii zesnulé před pohřbem oslavují. Oblékají je do barevných kostýmů a s celou velkou rodinou s nimi putují ulicemi, které měl člověk za života rád, aby mu naposledy ukázali, o co všechno se smrtí přišel. Až poté se odeberou na hřbitov, kde zesnulého uloží do hrobu.

Jižní Korea: Korálky jako vzpomínka na mrtvého

V mnoha zemích je běžné mrtvého nechat spálit. Kremace je způsob, jak uložit člověka do urny a místo pohřbení jeho těla mít možnost ho uložit v nádobě na určené místo, v některých zemích dokonce nechat si člověka takto jako připomínku doma.

Jihokorejci ale posunuli kremaci na vyšší úroveň. Z popela po mrtvém totiž vyrábí korálky, které pak ukládají do nádob. Ty mohou být šedé, ale i bílé nebo růžové. Podle nich je mnohem pozitivnější myslet na člověka i po smrti jako na něco hezkého a hmatatelného.

Filipíny

Na Filipínách se dodržuje hned několik zvyků, nejznámějšími jsou ale dva z nich. Prvním je to, že děti zesnulých se na pohřeb oblékají do červené. Má je to ochránit od případných duchů, kteří by se na místě objevili.

Druhým zvykem je samotné místo pohřbívání. Mrtví jsou totiž v rakvích zavěšeni přes okraj útesu, odkud mají jejich duše blíže nebi. Věří se tomu, že když si bouřka a vítr rakev vezmou a shodí ji do vody, duše už úspěšně tělo opustila a v nebi dala signál ke shození zbytečné zátěže na skalách.

Zdroj: britannica.com, everplans.com, newscientist.com
Autor: Šárka Cvrkalová


Související články