Pohádkář, nebo oběť: Z hrobu ho vyhrabali divocí psi, živil se pijavicemi a hady. Na jeho příběhu však něco nehraje

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz na pousti
Zdroj: Shutterstock

Australan Ricky Megee se v roce 2006 vydal autem přes australskou pustinu za novou prací. Do té již nedojel. Probudil se zakopaný v mělkém hrobě na okraji pouště Tanami. Poslední, co si pamatuje, je, že vezl stopaře. Nebo bylo vše úplně jinak?

Příběh o tom, jak Megee přežil více než dva měsíce v australské divočině, otřásl širokou veřejností. Okolnosti jeho podivného zmizení jsou však dodnes nejasné. Tím spíš, že Australan svoji výpověď několikrát změnil.

23. ledna 2006 projížděl Megee australskou pustinou přes Severní teritorium do Port Hedland na západním pobřeží Austrálie. Mířil do nové práce a tuto dlouhou cestu absolvoval již několikrát. Ve svém Mitsubishi Challenger se vydal po Buntine Highway, která vede pustinou ve vnitrozemí.

Pravdu ví jen on sám

Následující sled událostí byl v Megeeho výpovědi poněkud zmatený. Nejprve tvrdil, že se mu na dálnici porouchalo auto. Tuto verzi později popřel s tím, že ho omámili drogami stopaři.

Později celý příběh rozvedl. Na odlehlé silnici zastavil trojici stopařů, kterým údajně došel benzín. Jednoho z nich vzal do auta s tím, že ho k nejbližší čerpací stanici sveze. Stopaři ho pak prý zřejmě zdrogovali a okradli.

Ležel v hrobě a vyhrabávali ho divocí psi

Probudilo ho až škrábání několika dingů nad jeho hlavou. Megee se probral v mělké jámě, zasypaný kamením a hlínou. Byl zmatený a u sebe skoro nic neměl. Snažil se najít své auto. To se mimochodem dodnes nenašlo.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Don’t Fall Asleep Podcast (@dontfallasleeppodcast)

Údajní únosci zanechali Megeeho na pospas nekonečné pustině australského vnitrozemí, na okraji pouště Tanami. Megee nevěděl, kde přesně se nachází, a došlo mu, že bude nucen přežít nějakou dobu v tomto drsném a nebezpečném terénu.

To ještě netušil, že ho zde čeká nekonečných jeden a sedmdesát dní. Nejprve bloudil ve velkých vedrech a snažil se najít silnici. Nemohl najít ani vodu, a tak byl zpočátku nucen pít vlastní moč.

Období dešťů ho zachránilo

Měl však velké štěstí, že bylo zrovna období dešťů a po několika dnech vodu našel. Postavil si jednoduchý přístřešek, který ho v noci chránil před divokými dingy. Rozhodl se, že počká, až ho někdo najde.

Přežil v poušti skoro tři měsíce pitím vlastní moči a jedením žab a hadů

Přežil díky tomu, že pil vodu z různých napajedel a živil se pijavicemi, hady, mravenci, ještěrkami a různým hmyzem. Naučil se také chytat žáby, které nechával vysušit na slunci.

Naštěstí byl Megee chlap jako hora

Ricky Megee vážil přes sto kilogramů. Za svůj nedobrovolný pobyt v australské divočině zhubl více než polovinu své tělesné váhy. Když ho v dubnu zachránil správce vzdáleného ranče, který náhodou projížděl okolo, vypadal už Megee jako živý kostlivec. Byl převezen do místní nemocnice a ošetřen pro těžkou podvýživu.

Co se mu přesně stalo, zůstává záhadou. Úřady byly k jeho příběhu původně dost skeptické. Ani policie dodnes nemá jasno. Jeho vozidlo nebylo nikdy nalezeno, údajní únosci také ne. Nic nenasvědčuje spáchání trestného činu.

Ricky Megee se přestěhoval do Dubaje a o svém dobrodružství napsal knihu.

Zdroj: The Guardian, wikipedia.org, history.com
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články