Dějiny jsou bohaté na hrůzné příběhy mučení a jiných tyranských metod, které měly za cíl potrestat viníky nebo donutit lidi mluvit. Jednou z méně známých praktik je mučení dehtem a peřím, které sice nemá na svědomí mnoho životů, ale na brutalitě to této zvláštní praktice rozhodně neubralo.
Může se zdát, že mučení je záležitostí dávno uzavřenou a tyto středověké praktiky nemají v dnešní moderní společnosti co dělat, ale pravdou je, že to není dávno, co se mučení dehtem a peřím praktikovalo.
Z Evropy se metoda dostala do celého světa
Tato zvláštní metoda vznikla ve feudální Evropě ve dvanáctém století. Její podstatou bylo natírání těla dehtem a následné posypání peřím, které se na dehet doslova přiškvařilo. Postupně se tato potupná forma trestu dostala i do jiných evropských kolonií a také do Ameriky.
Vůbec nejstarší zmínka o tomto trestu sahá až do roku 1189 a vlády Richarda I. v Anglii. Poté se o dehtování dlouho nemluvilo, ale jelikož se v sedmnáctém století začalo opět používat, je možné, že ačkoliv neexistují přesné záznamy, byl tento typ trestu stále používán.
Nepříjemná potupa před davy lidí
V polovině osmnáctého století se tato praktika dostala také do Ameriky, kde získala velkou popularitu. Více než o fyzickou bolest šlo především o potupu, jelikož se tato forma mučení prováděla na veřejných místech.
V roce 1766 byl jistý kapitán Smith za podezření z informování pašeráků veřejně dehtován a zasypán peřím a poté za přítomnosti davu lidí a také starosty hozen do vody v přístavním městě v Norfolku.
Další z dehtových útoků se odehrál v Massachusetts o pouhé dva roky později, kdy dav lidí zaútočil na pracovníky celní služby. Téměř na chlup stejný útok opět na celní službu proběhl v roce 1769 v Bostonu a dalších pět let počet stále narůstal.
Nejvíce se mučení dehtem praktikovalo v Americe
Obzvláště brutální činy měli na svědomí muži z hnutí Synové svobody v období americké války za nezávislost. Klást jim odpor se nevyplatilo farmáři Thomasu Brownovi. Poté, co ho zbili a zlomili mu lebku, byl ještě dehtován, zapálen a následně skalpován.
Nejvíce případů mučení dehtem a peřím je spojeno právě s revolučním obdobím v Americe, kdy se oběťmi nejčastěji stávali výběrčí daní. V západní Pensylvánii došlo k takovému vzbouření místních farmářů, že daně nebyly po dva roky vybrány. Každý výběrčí, který se jim pokusil doručit výzvu, totiž skončil pomazán dehtem a peřím, a to v tom nejlepším případě.
I ženy uměly být brutální
Situace se poté značně uklidnila a další známý případ mučení dehtem se objevil až v polovině devatenáctého století. Oběťmi se stávali vyznavači různých církví či kněží.
Ani ženy se této potupné metodě mučení nevyhnuly. Jeden takový případ je známý z počátku dvacátého století, kdy se se svou zlou sousedkou po svém vypořádaly ženy z East Sandy v Pensylvánii.
Obličej jí pomazaly leštidlem na kamna, tělo pokryly hustou melasou a vysypaly na něj peří z polštáře. Takto znetvořenou ženu pak vedly přes město, aby ji vidělo co nejvíce lidí. Jejich čin už ale v této době neskončil bez trestu.
Poslední případy se odehrály nedávno
Ačkoliv ve dvacátém století docházelo vlivem válečných konfliktů k hrůznějším činům, stále se našly případy mučení dehtováním a peřím. Jeden z posledním známých příběhů je z období třicátých let, kdy šlo o odplatu za nevěru.
Nebylo zaznamenáno mnoho případu úmrtí přímo touto metodou mučení, jelikož šlo spíše o ponížení, které obětem zůstalo na celý život, protože byli dehtem a jeho odstraněním dosti zjizvení.
Zdroj: infobloom.com, en.wikipedia.org
Autor: Karolína Stoczková
