Lidoopí dívka: Byla nazývána chlupatým monstrem. Takto vypadala v dospělosti

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
lidoopi dite krao farini
Zdroj: Profimedia

Jak se Krao Farini dostala do Ameriky není zcela jasné. Existuje několik verzí příběhu, která je pravdivá ale nejspíš nikdy nebude zjištěno. Důležité je, že jakmile se stala součástí nové kultury, bylo na ni pohlíženo jako na monstrum.

Jedna z teorií tvrdí, že byla Krao spolu se svými rodiči zajata při expedici do Laosu. Antropolog George Shelly ji měl popsat jako členku primitivního kmene zvaného Kraos-monink.

Krao Farini vypadala jako člověk, ale zároveň jako lidoop. Měla dlouhé vlasy a chlupy po celém těle, chyběly jí chrupavky v nose a uších. Její vzhled byl přesně něco mezi opicí a člověkem.

Stala se důkazem vývoje člověka

Poté, co se dostala Farini do Ameriky, začala být vystavována jako monstrum, které dokazuje evoluci opice v člověka. Krao Farini měla představovat mezičlánek mezi těmito dvěma fázemi.

Krao se na výstavách naučila německy i anglicky. V roce 1882 byla převezena do Londýna, kde byla nějaký čas opět představována jako důkaz Darwinovy teorie evoluce.

O rok později byla poslána na cestu po Evropě a vystavována v nejrůznějších městech. Lidé se na ni chodili dívat a platili jejímu vystavujícímu peníze za to, že ona celý den stála a dívala se na své obdivovatele.

Krao Farini

Zdroj: Profimedia

V listopadu roku 1884 byla přivezena do Filadelfie. Tehdy jí bylo asi devět let. Byla tehdy v péči Shellyho a také Guillerma Antonia Fariniho, který si ji svým způsobem oblíbil.

Později ji oficiálně adoptoval a začal se o ni starat s respektem. I nadále ji vystavoval a získával za ni peníze, ovšem zároveň jí dopřádal vše, co ke šťastnému životu potřebovala.

Po smrti se nechala zpopelnit. Měla k tomu dobrý důvod

Když v roce 1899 absolvovala se Shellym poslední tour, zůstala nakonec žít sama v Brooklynu. Když vycházela ven, zakrývala si obličej závojem, mnozí ji ale přesto poznali.

Někteří s ní chtěli mluvit čistě ze zvědavosti. Jiní ji uráželi, dokonce ji obtěžovali i doma, jakmile se dozvěděli o její adrese. Ale Farini to brala jako součást svého života.

V roce 1926 zemřela na obyčejnou chřipku, protože v té době ještě nebyly dostupné léky a ona kvůli svému původu navíc trpěla oslabenou imunitou.

Před smrtí sepsala požadavek na to, aby byla zpopelněna. Bála se totiž, že pokud by byla umístěna do hrobu, dříve či později by bylo její tělo exhumováno a vystavováno pro vědecké účely.

Jejímu přání bylo nakonec vyhověno. Krao Farini je dodnes pro vědce tak trochu záhadou a mnozí litují toho, že skutečně nemohli později s pokročilejší technologií její tělo znovu zkoumat.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články