Aubrey Beardsley: Kontroverzní umělec, provokatér a chráněnec Oscara Wilda. Jeho život byl krátký, ale skandální

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Aubrey Beardsley
Zdroj: Frederick Hollyer, Public domain, via Wikimedia Commons

Jeho dekadentní umění se značně vymykalo tehdejším viktoriánským normám. Ačkoli se Beardsleyho dílo neslo v morbidním a erotickém duchu, není s jistotou potvrzeno, že se i jeho osobní život skládal z podobných zhýralostí a tabu. S výjimkou skandálu, do kterého se zapletl s notoricky známým Oscarem Wildem, který nakonec poskvrnil jeho pověst.

Viktoriánské publikum rád šokoval svým bizarním uměním, které se snažilo kritizovat tehdejší genderové a sexuální normy. Jeho dílo vzbouzelo kontroverzi a Beardsley byl mnohými považován za nechutného a provokujícího.

Mezi jeho obdivovatele patřil mladý Picasso. Beardsleyho tvář se dokonce objevila i na obalu kultovního alba skupiny Beatles Sergeant Pepper. Byl to drzý a pobuřující umělec viktoriánské éry. Jeho nápadné ilustrace ke skandální hře Oscara Wilda Salome šokovaly veřejnost a udělaly z něj nejdiskutovanějšího umělce v Londýně 90. let 19. století.

Tragická a brzká smrt

Beardsleyho sláva však byla přerušena příliš brzy. Krátkých 25 let jeho existence bylo záplavou jedinečných uměleckých děl zpochybňujících tehdejší společenské normy. Beardsleyho příliš brzký zánik však kompenzuje jeho trvalý umělecký odkaz.

Vyrůstal v chudobě

Aubrey Vincent Beardsley se narodil v roce 1872 v Brightonu jen rok po své starší sestře Mabel. Když se jeho matka vdala, ukázalo se, že otec původně slíbil manželství jiné ženě. Za závazku se proto musel draze vyplatit a přišel tak o poslední zbytky zděděného jmění.

Rodina proto žila v chudobě, otec pracoval jako příležitostný dělník, později jako úředník v Londýně. Matka se živila jako učitelka hudby, a obě své děti proto učila hře na hudební nástroje. Aby do rodiny přibyl další příjem, donutila děti poté vystupovat na koncertech jako „mimořádné dětské hudební talenty“.

Malý Aubrey byl nejen zručný pianista, ale i nenasytný čtenář a jeho talent na kreslení byl ve škole všemi opěvován. Své umělecké nadání ukazoval i ve školním časopise, pro který kreslil a psal verše.

Věčně nemocné dítě

Beardsley však nebyl pro záři reflektorů příliš stvořen, již od dětství byl stále nemocným dítětem. V sedmi letech se u něj rozvinula tuberkulóza, se kterou již pak bojoval po celý svůj život. Nemoc se nepěkně odrážela i na jeho vzhledu. Byl často upoután na lůžko a společnost mu dělaly pouze knihy, papír a pero a mohl tak rozvíjet svůj tvůrčí talent.

Když v šestnácti letech opustil školu, našel si práci jako úředník. Ve volném čase navštěvoval umělecké výstavy a galerie, aby se inspiroval pro svou vlastní tvorbu. Jeho rychlý vzestup mezi celebrity podnítila dvě důležitá setkání.

Osudová setkání

V roce 1891 se náhodou potkal se slavným prerafaelským malířem Edwardem Burne-Jonesem. Když mu ukázal své náčrty, malíř byl ohromen a povzbudil Beardsleyho, aby začal navštěvovat kurzy na Westminster School of Art.

Shodou okolností se u Jonese setkal také s Oscarem Wildem, který mu byl představen. Jejich cesty se poté mnohokrát zkřížily a Oscar Wilde měl obrovský vliv na Beardsleyho život, ale i jeho pád.

Na umělecké škole udělal Beardsley velký dojem a díky dalšímu šťastnému setkání s uměleckým novinářem Vallancem mohl svou práci brzy publikovat v několika časopisech. Získal díky tomu také svou první velkou zakázku. V roce 1893 ilustroval nové vydání eposu Thomase Maloryho a byl to velký úspěch. Poté spoluzaložil čtvrtletník Žlutá kniha, ve kterém byl hlavním uměleckým redaktorem.

Své kresby nejprve načrtl tužkou a poté je překresloval černým inkoustem, ve stylu připomínajícím japonské dřevoryty. Jednoduché elegantní linie v kombinaci s ostrým kontrastem černé a bílé propůjčovaly jeho dílům osobitý styl. Ale spíš než pro svůj jedinečný styl se stal notoricky známou postavou viktoriánské Anglie díky předmětům kreseb.

Rád pobuřoval své publikum

Převažovala témata smrti, rozkladu a erotiky, kterými rád popichoval tehdejší společenské zvyklosti. Beardsleyho fascinace hrůzou mohla pramenit i z jeho častých střetů se smrtí jako dítěte. Největší pobouření však vyvolávaly jeho sexuální představy – bavil se tím, že zobrazoval lidské neřesti, které měly zůstat skryty.

V roce 1893 byl Beardsley požádán, aby ilustroval Wildovu novou kontroverzní hru Salome. Jeho kresby byly šokující, hříšné a erotické. Ve srovnání s nimi byl samotný obsah Wildovy hry skoro neškodný.

Oscar Wilde byl již u londýnské společnosti notoricky známý svými skandály, a proto jejich spolupráce vynesla Beardsleymu vlastní skandální popularitu. Nakonec vedla i k jeho pádu.

O Beardsleym se začaly šířit divoké zvěsti a byl široce obviňován z homosexuality, stejně jako Wilde. V Anglii té doby to bylo nepřípustné, a obvinění byla proto velmi vážná.

Beardsley byl ve skutečnosti heterosexuál, ale když byl Wilde v roce 1895 zatčen a vzat do vězení za „hrubou neslušnost vůči mužům“, tento skandál s sebou vzal i Beardslyeho. Jeho kariéra značně utrpěla.

Podezřívali ho z incestu

Paradoxně Beardsleyho někteří obviňovali i z incestního vztahu se jeho sestrou Mabel, která prý měla potratit jejich dítě. Jeho blízkost se sestrou však byla spíše výsledkem izolovaného dětství a malého věkového rozdílu. Jiný než sourozenecký vztah mezi nimi nebyl nikdy potvrzen.

Po skandálu kolem Oscara Wilda byl Beardsley vyhozen z vydavatelství Žluté knihy, musel se vzdát svého domu a po tom všem utrpělo i jeho chabé zdraví. V roce 1897 konvertoval k církvi a údajně i žádal, aby byla některá jeho skandální díla zničena. To však nebylo bráno v úvahu.

Už s chatrnějším zdravím se přestěhoval do Francie, aby se zotavil. Bohužel bez úspěchu. Se zhoršující se tuberkulózou utrpěl prudké krvácení a nakonec zemřel v roce 1898 po boku své matky a milované sestry. Jeho šokující díla jsou obdivována dodnes.

Zdroj: dailymail.co.uk, en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články