Jméno hrdiny, které možná neznáte: Richard Jewell zachránil stovky životů a média z něj udělala zrůdu

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
Richard Jewell e1597689914967
Richard Jewell e1597689914967

Richard Jewell byl dlouhá léta podezřelý z teroristických útoků na olympijský park Atlantě v roce 1996. FBI ho označila za možného atentátníka tři dny poté, co smrtící výbuch připravil o život jednu ženy a víc než stovku dalších lidí zranil. Letní olympijské hry tak Jewellovi, členovi ochranky, navždy změnily život, ačkoliv se později ukázalo, že za útoky nestál. Jeho příběh mapuje film Clinta Estwooda z minulého roku nesoucí jeho jméno.

Jewell si 27. července 1996 všiml na místě konání letní olympiády batohu, k němuž se evidentně nikdo nehlásil.

Nacházel se poblíž věže pod lavičkou, a tak jako strážný na podezřelý batoh ihned upozornil. Poté pomohl odvést až sto lidí do bezpečí. O pár minut později bomba uvnitř batohu skutečně explodovala.

Litoval, že nedokázal zachránit více lidí. Přesto ho FBI podezírala

Výbuch si vyžádal jednu oběť z řad diváků a další zranil. Jewell byl z celé události velmi špatný a litoval, že se mu nepodařilo zachránit více přítomných.

„Přál bych si, abychom zvládli všechny lidi z té oblasti dostat,“ vyjádřil lítost a podiv nad tím, že někdo takto zmařil olympijské hry, jež by měly být oslavou radosti.

Brzy se však on sám stal podezřelým. Média si na něm víc a víc smlsávala, vydávaly se články s detaily, které měly podpořit domněnky o něm jako pachateli tohoto trestného činu.

Agenti FBI mu prohledali dům, odtáhli auto, dokonce si v bytovém komplexu s výhledem na jeho budovu zaplatily čtyři televizní stanice prostor, aby mohli jeho život monitorovat a divákům přinášet novinky.

Trvalo to tři měsíce, než orgány prohlásily, že Jewell není ten, koho hledají. Ukázalo se, že za útokem stojí Eric Robert Rudolph, který byl spojený v roce 1998 ještě s jinými bombovými útoky a dlouho policii unikal. V roce 2005 se přiznal a dostal čtyři doživotní tresty.

Cítil pohrdavé pohledy lidí

Jewell ale přesto neměl pokoj. Stala se z něj celebrita, po níž děti na ulici požadovaly autogram. Cítil pohrdavé pohledy lidí v restauracích, a dokonce jedna z žen, kterou vzal na rande, pak barvitě celý večer popsala v časopise. Muž se proto raději stáhl, aby měl klid.

Z falešně obviněného muže se stal nedůvěřivý cynik, který se začal uzavírat do sebe. Zemřel ve věku čtyřiceti čtyř let v důsledku zdravotních problému spojených s diagnózou cukrovky.

Autor: Šárka Blahoňovská


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články