Havárii letu JAT 367 u Srbské Kamenice přežila pouze letuška. Spadla z výšky 10 000 metrů

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Vesna Vulovic
Zdroj: Profimedia

V lednu uplyne padesát let od katastrofy, která se odehrála nedaleko Srbské Kamenice na Děčínsku. Na pravidelné lince letu Jugoslávských aerolinií, létající přes tehdejší Československo, vybuchla nálož nastražená v zavazadlovém prostoru. Havárii letadla nepřežilo 27 cestujících včetně posádky.

Jako zázrakem však výbuch a zřícení z desetikilometrové výšky přežila jedna z letušek – Vesna Vulovič. Tragédie se dokonce dočkala zápisu do Guinnessovy knihy rekordů.

Smutný světový rekord

Právě pád Vesny Vulovič z výšky více než deseti tisíc metrů si vysloužil v roce 1985 zápis mezi světové rekordy. Šlo o nejdelší zaznamenaný pád bez padáku, který padající přežil. Cenu si, v té době již světoznámá, jugoslávská letuška převzala z rukou sira Paula McCartneyho.

Letěla kvůli záměně s kolegyní s podobným jménem

Nezapomenutelný příběh Vesny Vulovič začal 26. ledna 1972 v Kodani. Dvaadvacetiletá letuška byla přidělena k posádce Jugoslávských aerolinií na let do Bělehradu.

U společnosti tehdy pracovala pouhých osm měsíců a později si i vzpomněla, že původně na seznamu posádky pro tento let neměla vůbec být.

Let JAT 367 letěl na pravidelné trase Stockholm-Kodaň-Záhřeb-Bělehrad. Letadlo odstartovalo ze stockholmského letiště v půl druhé odpoledne, o hodinu později přistálo na kodaňském letišti Kastrup.

Nová posádka společně s Vesnou již čekala na let v terminálu. Viděli tak vystupující cestující i posádku letu, kterou měli střídat.

Viníka zřejmě viděla na vlastní oči

Vulovič později vzpomínala ve své oficiální výpovědi: „Jeden vystupující muž vypadal strašně neklidně a nervózně. Všimla jsem si ho nejen já, ale i ostatní členové posádky.

Myslím, že to on nastražil do letadla bombu. Domnívám se, že si odbavil zavazadlo ve Stockholmu, vystoupil v Kodani a už do letadla nenastoupil.“

Z Kodaně pak na palubě cestovalo pouze 23 cestujících a pětičlenná posádka. Poslední, co si Vulovič pamatovala, byl právě její nástup zadními dveřmi do letadla. Z Kodaně letadlo odstartovalo dvacet minut po třetí hodině odpolední.

Výbuch se odehrál těsně po přeletu nad Československem

O necelou hodinu později, asi minutu a půl po přeletu hranice mezi Německem a Československem, otřásla letadlem mohutná exploze. Bylo 17:01 hodin místního času, krátce po západu slunce a stroj se nacházel v letové hladině deseti kilometrů. Výbuch způsobil rozpad letadla poblíž obce Srbská Kamenice.

Poškozené letadlo po explozi v zavazadlovém prostoru zřejmě ještě chvíli letělo vcelku, než se rozlomilo na dva kusy. Kokpit s přístroji a zadní část s křídly. Právě v ocasní části letadla zůstala Vulovič uvězněná pod vozíkem s jídlem.

Vesna Vulovic

Zdroj: IVETA PALYOVÁ / MAFRA / Profimedia

Objevil ji lesník, který za války sloužil v armádě jako zdravotník

Tato část letadla dopadla do silně zalesněné a zasněžené části úbočí hory. Předpokládá se, že právě tyto skutečnosti zmírnily náraz. Dvaadvacetiletou letušku zachránil lesník Bruno Henke, který slyšel ve tmě její křik.

Záchranné práce začaly prakticky ihned

Někteří obyvatelé obcí, které se nacházely pod letovou drahou letadla, zaslechli mohutný výbuch a poté viděli, jak z nebe padají různé předměty i lidská těla. Ihned zalarmovali záchranné složky a pátrací a záchranné práce začaly do dvaceti minut od exploze. Oblast byla prohledávána, bohužel mimo letušku nebyl nikdo z cestujících ani posádky nalezen živý.

Na čas byla ochrnutá od pasu dolů

Po příjezdu do nemocnice Vulovič upadla na 10 dní do kómatu. Měla zlomenou spodinu lebeční, otok mozku, dva rozdrcené obratle, zlomila si pánev, několik žeber a obě nohy. „Byla jsem zlámaná a doktoři mě dali zase dohromady,“ řekla pro New York Times. „Nikdo nečekal, že budu žít tak dlouho,“ dodala.

Létat nepřestala

Když se uzdravila, opět pracovala pro leteckou společnost, ale už pouze v kanceláři. Létala už jen jako cestující. „Lidé chtějí v letadle vždy sedět vedle mě,“ řekla před lety v rozhovoru pro New York Times.

Na místo nehody, kde je dnes pomník, se byla několikrát podívat. Setkávala se i se svými zachránci ze Srbské Kamenice. Vesna Vulovič zemřela před čtyřmi lety ve věku 67 let ve svém bělehradském bytě.

Vyšetřování tragédie

Podle oficiálního vyšetřování nehodu letadla způsobila časovaná nálož. Vyšetřovatelé se však dopadením pachatele nezabývali. Akce byla přisuzována hnutí za samostatné Chorvatsko. Fašistické a silně nacionalistické chorvatské organizaci Ustaša.

Objevily se i konspirační teorie, které tvrdily, že letadlo zasáhla omylem československá protivzdušná obrana. Bylo to spojováno s tehdejší cestou Leonida Brežněva do Prahy. Ohledání trosek však bylo jasné, v letadle byly stopy po trhavině, nikoli po střelbě.

Podle Zlatka Vereše, mezinárodně uznávaného odborníka na vyšetřování leteckých nehod, jugoslávské tajné služby jméno člověka, který na palubu bombu nastražil, znaly. Nikdy ho však nechtěly zveřejnit.

Zdroj: wikipedia.org, bbc.com, nytimes.com, theguardian.com, decinskydenik.cz
Autor: Michaela Pauerová


Související články