George Gordon Byron: Psa mu nedovolili, tak obešel školní pravidla. Tuhle chlupatou potvoru byste doma nechtěli

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
Lord Byron
Zdroj: Thomas Phillips, Public domain, via Wikimedia Commons

George Gordon Byron byl anglický básník žijící na přelomu 18. a 19. století. I když se ve svém pozdějším věku proslavil jako slavný představitel romantismu, na škole ho znali spíše jako toho, kdo pěkně zametl s jejich pravidly.

Byron se proslavil především básnickými povídkami Korzár, Obléhání Korintu a Lara. Na svém účtu měl také desítky klasických básní, mezi nejvýznamnější z nich patří například Hodiny zahálky.

Aby se stal slavným básníkem, musel vystudovat univerzitu v Cambridge. Právě tam získal inspiraci pro povídku Lara, protože zde žil na pokoji s dívkou převlečenou za chlapce.

To ale nebylo to jediné, co mu do života univerzita dala. Díky ní, a především jejím zákazům a své touze je obcházet si získal nového zvířecího přítele a pozornost po celém městě.

Chtěl mít na pokoji psa, ale pravidla školy to zakazovala

V roce 1805 se Byron pokoušel přesvědčit univerzitu, že by chtěl mít u sebe na pokoji psa. Ale vysokoškolské úřady jeho žádost zamítly s tím, že v pravidlech se jasně píše, že psi jsou na pokojích zakázaní.

O pár dní později si proto Byron přivedl krotkého medvěda a hájil se tím, že o těch se v pravidlech nic nepíše. Kde ho sehnal, není zcela jasné, ale pravděpodobně ho koupil od kočovníků, kteří byli tehdy ve městě.

Ačkoli se škola s Byronem soudila, on spor nakonec vyhrál, protože měl pravdu. O zákazu medvědů v pravidlech školy nikdy nepadlo ani slovo.

Medvěda si tak směl ponechat. Chodil s ním ulicemi, měl ho na vodítku, nechával se obdivovat kolemjdoucími. Jednou dokonce napsal do svých spisů, že je pro něho medvěd velkým přítelem a zasloužil by si na školu nastoupit jako student.

To už mu naštěstí neprošlo, není ale jasné, zda proto, že ho škola přesvědčila o opaku, nebo proto, že si dělal jenom legraci.

Podivných zvířecích kamarádů měl mnoho

Medvěd, který dělal Byronovi společnost na škole, nebyl jediným zvířecím mazlíčkem, kterého ve svém životě měl. Možná to bylo právě tím zákazem a snahou najít alternativu ke klasickým domácím zvířatům, ale i jeho další přátelé byli neobvyklí.

Měl několik psů a koček, které podle záznamů všechny velmi miloval, a k nim přidal ještě pávy, opice a jezevce.

Zvláštní zálibu měl Byron také v dravých ptácích, kterých choval hned několik. Jeho úplně nejmilejším zvířetem byl pes jménem Boatswain. Ten nakonec zemřel na vzteklinu, ale Byron ho miloval natolik, že to projevil i ve své závěti.

V té napsal, že nikdy v životě k nikomu necítil to, co k tomuto psovi. Proto by si přál být po smrti pohřben vedle svého milovaného mazlíčka.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články