Brunhilde Pomsel: Goebbelsova sekretářka až do smrti tvrdila, že se ničím neprovinila a nic nevěděla

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Pomsel Brunhilde
Zdroj: Profimedia

Brunhilde Pomsel považovala samu sebe za obyčejnou sekretářku. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ovšem nepracovala na ministerstvu propagandy během druhé světové války. Až do své smrti ve 106 letech byla přesvědčena, že nic špatného nedělala. Což dokazuje i její rozhovor v deníku The Guardian.

Pomsel pracovala před válkou jako sekretářka ve státním rozhlase. A rozhodně se jí nevedlo špatně. V roce 1942 ale přišla nabídka jít pracovat na ministerstvo propagandy. Mladá žena tehdy vůbec neváhala.

„Byla jsem polichocena, protože to byla odměna za to, že jsem byla nejrychlejší písařka na rozhlasové stanici,“ uvedla pro noviny.

Goebbels — skvělý šéf

Časem se vypracovala a začala pracovat přímo pro ministra propagandy — Josepha Goebbelse. Většinou jí diktoval a ona zapisovala, jednalo se o dopisy, deníky, ale i proslovy.

O tom, že měla se svým nadřízeným dobrý vztah, svědčí i fakt, že seděla za jeho ženou při slavném Goebbelsově projevu v roce 1943 v Berlínském sportovním paláci. A také to, že se o něm vždy vyjadřovala velmi lichotivě.

„Byl malý, ale dobře udržovaný, gentlemanského vzhledu. Nosil obleky z nejlepší látky a vždy měl lehké opálení. Měl dobře upravené ruce. Opravdu na něm nebylo co kritizovat,“ prohlásila pro The Guardian. V kontextu informací o činech, které Goebbels spáchal, se dá jen těžko uvěřit, že se jedná o téhož člověka.

Židé? Žijí v Sudetech

Je opravdu možné, že byla Pomsel tak naivní, že by netušila, co se kolem ní děje? Ona až do své smrti tvrdila, že tomu bylo opravdu tak. Přitom sama byla svědkem toho, že byl jeden z rozhlasových moderátorů odveden do tábora za to, že byl homosexuál.

Také měla kamarádku židovského původu Evu Löwenthal, která zmizela. Ale ani to ji nedonutilo pochybovat. Údajně pevně věřila, že Židé byli posláni osídlit prázdné vesnice v Sudetech.

„Vím, že nám dnes nikdo nevěří – všichni si myslí, že jsme věděli všechno. Nic jsme nevěděli, vše bylo dobře utajeno. (…) Vypadalo to zcela věrohodně,“ tvrdila.

Konec hry

V roce 1945 byl přirozeně všemu konec. Pomsel byla společně se špičkami nacistického světa včetně Hitlera i Goebbelse ukryta v berlínském bunkru.

Když se dozvěděla, že oba muži spáchali sebevraždu, byla v naprostém šoku. Nakonec společně s ostatními přeživšími vytvořila bílou vlajku, která měla přicházející Rusy přesvědčit, že se hodlají vzdát.

To se nakonec povedlo. Rusové většinu lidí jen pozatýkali. Když se dozvěděli, kde žena pracovala, odsoudili ji na pět let nucených prací v zajateckém táboře u Mnichova.

Nikdy nelitovala

Po nich se ale vrátila k běžnému životu. Začala opět pracovat ve státním rozhlase, dokonce se stala výkonnou sekretářkou, kterou byla až do odchodu do důchodu.

V roce 2016 byl o ženě natočen životopisný film s názvem Jeden německý život. Jak Pomsel později uvedla, rozhodně nechtěla dokumentem ulevit svému svědomí. I těsně před smrtí si stála za tím, že nic špatného v životě nedělala.

Zdroj: Allthatsinteresting.com, Theguardian.com
Autor: Markéta Mladá


Související články