Dnes na ulici potkáváme lidi, kteří jsou věrní jedné značce, od které mají bundu, tepláky i boty. Není ale nic divného ani na tom, že si člověk vezme mikinu Adidas a doplní ji obuví od Pumy. To by ale dříve rozhodně nešlo.
Dva velikáni spolu totiž dlouhé roky soupeřili a neexistoval nikdo, kdo by nezůstával věrný jedné z těchto dvou značek. A přitom obě vznikly z firmy, která byla už před rozdělením na dvě poloviny legendou.
Ne každý asi ví, že zakladatelé značek Puma a Adidas byli bratři, kteří původně vlastnili jednu firmu společně. Jenže hádky mezi nimi vedly až do extrému a ovlivnily několik následujících generací.
Geda: Zajistí úspěch na olympiádě
Bratři Rudolf a Adolf Dasslerovi založili firmu s názvem Sportfabrik Gebrüder Dassler v roce 1919. Zkráceně si brzy začali říkat jednoduše Geda. První boty začali šít v prádelně rodinného domu, nikdo tehdy netušil, jak vysoko se dostanou.
V roce 1927 rozšířili bratři firmu o dvanáct pracovníků a pronajali si větší prostory. Tehdy začali jako úplně první vyrábět boty s ocelovými hroty, dnes známé jako kopačky.
V roce 1936 se konaly olympijské hry v Berlíně. Bratři nabídli Jessemu Owensovi své boty pod příslibem výhry, on je přijal a skutečně si z olympiády odnesl celkově čtyři zlaté medaile.
To bratrům posílilo reputaci a jejich výdělky začaly stoupat. Jenomže pak přišla válka a po ní se firma rozpadla. Proč přesně se mezi sebou bratři rozhádali, není jasné, existuje ale jistá teorie.
Bratři se údajně při bombardování ukrývali na stejném místě. Když se letadla objevila, Adolf řekl něco jako: „Špinavý bastardi jsou zase zpátky.“ Jeho bratr si to vyložil jako útok na sebe a svou rodinu.
Zda je ale tato téměř směšná historka pravdivá, není jasné. Každopádně po válce se firma Geda rozdělila na dva tábory, které spolu vedly dlouholeté spory.
Leží na opačných stranách hřbitova
Rudolfova polovina firmy byla přejmenována na Pumu a obsadila jižní břeh řeky Aurach. Adolfova polovina Adidas zůstala na severu. Nejen oni dva, ale celé město bylo najednou znesvářené.
Neexistovalo, aby někdo mluvil s oběma bratry. Každý měl svou pravdu a stál buď na straně jednoho, nebo druhého. Došlo to dokonce tak daleko, že se po smrti nechali bratři pohřbít přesně na opačných stranách hřbitova.
Jejich následníci považovali za svůj úkol ve válce pokračovat. A tak dlouhé roky společnosti Puma a Adidas válčily nejen v konkurenčním boji, ale jejich zaměstnanci a příznivci bojovali i v osobních záležitostech.
V 70. letech se obě společnosti staly ze soukromých státními, boje to ale neutišilo. Až v roce 2009 došlo k oficiálnímu přátelskému fotbalovému zápasu, který konečně válku mezi firmami uzavřel.
Od toho dne jsou Puma a Adidas konkurenčními značkami, které se ale vzájemně uznávají. A dnes již nikdo neřeší takové nesmysly, jako že kombinovat dva kusy značkového oblečení od různých tvůrců je špatnost.
Autor: Šárka Cvrkalová
