Inovativní poprava elektrickým křeslem: Změnila se v nelidské mučení, ze kterého se vám zvedne žaludek

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Prvni poprava elektrickzm kreslem
Zdroj: via Wikimedia Commons ; Public domain, via Wikimedia Commons

6. srpna 1890 stát New York popravil v auburnské věznici Williama Kemmlera. Bylo to vůbec poprvé, kdy byl použit k provedení popravy zcela nový prostředek – elektrické křeslo. Měl to být jeden z nejhumánnějších způsobů usmrcení. Zpackaná poprava však mezi přihlížejícími vyvolala zděšení.

William Kemmler se narodil v roce 1860 v Pensylvánii. Mentálně postižený alkoholik Kemmler brutálně zavraždil svoji družku Tillii sekerou.

Obviněný vrah měl být popraven 6. srpna 1890 v šest hodin ráno zcela inovativním způsobem, pomocí elektrického křesla. Bylo to vůbec poprvé, kdy stát tento prostředek k provedení popravy použil. Mělo jít o lepší alternativu k zastaralé popravě na šibenici.

Zastánci usmrcení elektrickým proudem hovořili o nové metodě jako o rychlé, efektivní, bezbolestné a humánní. Stejné argumenty zákonodárci později použili k podpoře smrtící injekce či popravy plynným dusíkem.

Edison versus Westinghouse

Vznik elektrického křesla předcházela v 19. století tzv. válka proudů. Šlo o konkurenční boj mezi průkopníky zavádění elektrické energie do praxe v USA, Thomasem Alvou Edisonem a jeho rivalem Georgem Westinghousem.

Westinghouse byl dodavatelem střídavého proudu, zatímco Edison vyvinul stejnosměrný proud. Společně se přeli o to, který proud je bezpečnější. Šlo samozřejmě nejen o konkurenční boj, ale především o peníze. Střídavý proud byl pro distribuci do domácností výhodnější než stejnoměrný.

Edison chtěl dokázat, jak je střídavý proud smrtelně nebezpečný, aby se Američané odvrátili od jeho používání. Byl sice odpůrcem trestů smrti, ale projekt elektrického křesla podpořil právě proto, aby zdiskreditoval svého konkurenta. Doufal, že zákazníci nebudou chtít mít doma zařízení pracující se stejným proudem jako popravčí nástroj.

Nechal třetí stranou zakoupit Westinghousovy generátory a spolu s Haroldem Brownem, Edwinem Davisem a dalšími se podílel na vzniku prvního elektrického křesla, které pak americká věznice zakoupila. Westinghouse podobné zařízení státu prodat odmítl.

Kemmler se proti způsobu popravy několikrát marně odvolával.

Nelidská poprava a omdlévající svědci

O dva měsíce později nastal den popravy. Po počátečním sedmnáctisekundovém podání vysokonapěťového elektrického proudu prohlásil lékař Kemmlera za mrtvého. Jenže Kemmler začal hluboce sténat a svědci údajně křičeli: „Zapněte proud!“

Než se však generátor opětovně spustil a začal fungovat naplno, ošklivě popálený Kemmler nelidsky trpěl. Zprávy o popravě říkají, že se popravní komora naplnila zápachem hořícího masa a Kemmlerovi z hlavy stoupal kouř. Několik svědků omdlelo. Noviny označily popravu za „nechutnou, odpornou a nelidskou“.

Od tohoto zmařeného pokusu průběh popravy na elektrickém křesle prošel dlouhým technologickým vývojem a změnila se i celá metodika.

Poprava na elektrickém křesle je v některých amerických státech stále ještě využívána jako alternativa ke smrtící injekci. Můžeme se však jen domnívat, zda odsouzený opravdu necítí žádnou bolest.

Autor: Michaela Pauerová


Související články