Být stále mlád: Pro své omlazení šel až za hranu morálky. Jeho převratný experiment se mu vymkl z rukou

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
alexander bogdanov
alexander bogdanov

Alexander Bogdanov byl ruským filozofem, průkopnickým spisovatelem sci-fi a lékařem během první světové války. Také se angažoval v politice, hrál totiž klíčovou roli při vzniku komunistické strany Sovětského svazu na přelomu devatenáctého a dvacátého století, stal se rivalem samotného Lenina. Zemřel však poněkud zvláštním způsobem, když se rozhodl najít elixír mládí v cizí krvi.

Všechny tyto aktivity ho ale dost vyčerpaly. V dvacátých letech minulého století se tak rozhodl, že najde způsob, jak se cítit mladší a žít déle.

Některé zdroje říkají, že toužil přímo po nesmrtelnosti.

Po jedenácté transfuzi tvrdil, že lépe vidí

Netrvalo dlouho a začal experimentovat s krevní transfuzí. Líbila se mu představa, že ho omladí krev vitálních lidí. Doslova toužil po to, aby se mu vlila nová krev do žil.

Jako pokusného králíka měl například Leninovu sestru Marii Uljanovovou nebo politika a diplomata Leonida Krasina, většinu pokusů však prováděl sám na sobě.

Zpočátku se zdálo, že to jde hladce. Po jedenácti transfuzích, kdy vyměnil svou vlastní krev za krev mladšího muže, se chlubil okolí úžasnými výsledky.

Prý se cítil energičtější a měl víc síly, pochvaloval si, že už neztrácí vlasy. Přátelé ho v tom podporovali a říkali, že vypadá až o deset let mladší.

Krev nemocného člověka

Tvrdil také, že se mu zlepšil zrak. Jenže pak udělal fatální chybu.

Přijal totiž krev mladého studenta, který nebyl zcela zdravý, ba naopak trpěl malárií a tuberkulózou. Navíc měl jinou krevní skupinu.

Bogdanovi se po této události udělalo zle a 7. dubna 1928 ve věku padesáti čtyř let zemřel.

Onen student se úplně uzdravil.

Co když to byla sebevražda?

Tento muž se tak stal obětí svého vlastního experimentu.

Někteří ale tvrdí, že spáchal sebevraždu, protože před transfuzí napsal znepokojivý, politicky laděný dopis.

Dnes se o něm hovoří spíše díky jeho raným filozofickým spisům než experimentům s krví.

Také napsal utopický román Červená hvězda, je autorem básní a některé své eseje věnoval systémové analýze, předchůdkyni kybernetiky.

Autor: Šárka Blahoňovská


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články