Během války zachránila život více než 2 500 dětem. Sama přitom riskovala všechno

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Irena Sendlerova
Zdroj: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Svět byl ve válce a Německo pod nadvládou Hitlera. Bylo těžké se postarat sám o sebe, někteří to předem vzdali, nebo se podvolili režimu, ačkoli s ním nesouhlasili. Našly se ale i výjimky.

Žena jménem Irena Sendlerová se rozhodla bojovat nejen za sebe, ale také za Židy. A to především za ty nejmenší, kterým mohla zajistit slibnou budoucnost. I když věděla, že hodně riskuje, pomáhala, jak jen mohla.

Pracovala jako sociální pracovnice a učitelka, měla proto u Židů hodně kontaktů. Čím více se jim snažila pomoci, tím více překračovala hranice bezpečnosti.

Měnila jejich identitu, nosila jim léky, pomáhala s útěkem

Jako sociální pracovnice měla přístup k dokumentům na úřadech. Tam pomáhala měnit Židům identitu, aby nebyli odhaleni a odvlečeni do koncentračních táborů.

To jí ale nestačilo, chtěla pomáhat víc. Proto si sama obstarala falešné doklady, aby se mohla dostávat do varšavského ghetta. Tam tajně nosila Židům léky a hygienické potřeby.

V roce 1942 se rozhodla udělat poslední krok k tomu, aby zachránila co nejvíce životů. Z ghetta začala odvádět děti. Přesvědčila desítky rodin, aby jí své děti svěřily.

Tajnými podzemními chodbami je za nocí odváděla do bezpečí, pomáhala jim z ghetta šachtami na odpad nebo je přehazovala přes zeď. Pak jim poskytla bezpečný úkryt.

Na úřadech a u strážců pak rodiny tvrdily, že jsou jejich děti mrtvé. Po zemřelých nikdo nepátral a celkem dva a půl tisíce osob tak bylo zachráněno.

Díky úplatkům se dostala z problémů

Sendlerová byla nakonec odhalena nacisty a zatčena. Gestapo ji brutálně mučilo a několik hodin vyslýchalo, ale přesto neřekla ani slovo o tom, kde se děti nachází.

Nakonec bylo verdiktem zastřelení popravčí četou. Jenže díky kontaktům a úplatkům se jí podařilo přesvědčit dozorce, aby jí pomohli uprchnout.

Mnozí by si možná řekli, že po této zkušenosti už Irena Sendlerová dál štěstí nepokoušela. Ona ale brala jako své poslání pomáhat, a proto i nadále dělala to co dříve.

Bohužel, ani po válce se nezavděčila režimu. Komunisté ji považovali za nepohodlnou a byli jí neustále v patách, klidu si tak neužila.

Dokázala ale, že je silnou ženou, která se jen tak něčeho nezalekne. Až do své smrti pomáhala těm, kteří se kvůli režimu dostali do problémů.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články