V Černobylu se daří novému životu. Rostou tam mikroorganismy, jež si v radiaci libují

od Šárka Blahoňovská
Zdroj: IAEA Imagebank / CC BY-SA

Letos v dubnu uplynulo třicet čtyři let od největší jaderné katastrofy. Série explozí v černobylské elektrárně na Ukrajině si vyžádala několik obětí a radioaktivita změnila život v okolí. Jenže se ukazuje, jak je matka příroda mocná. I v samotném srdci Černobylu se totiž daří novému životu. Jak je možné, že tu některé druhy organismů tak prospívají? Odpověď je více než překvapivá.

Opuštěná elektrárna se stala domovem zvířat i rostlin. Potulují se tu divocí psi a objevují i rostliny, jež tu dříve nebývaly.

Dokáží přeměnit smrtící záření na chemickou energii

V okolí elektrárny i přímo na stěnách jejího sarkofágu rostou černé mikroskopické houby, které se nejenže tomuto jinak toxickému místu přizpůsobily, ale naopak si v něm libují. A to díky pigmentu, který máme i my lidé.

Kouzlo tkví v melaninu, který i lidské tělo chrání před ultrafialovým zářením. U hub funguje tak, že smrtící gama záření přemění na chemickou energii a látky potřebné pro rozmnožování.

Že je gama záření přímo přitahuje, dokazuje to, že rostou jeho směrem, jakoby jeho paprsky přímo nasávaly a pohlcovaly. Tato schopnost pak způsobuje, že se těmto organismům tak dobře daří.

Pokud si to stále nedokážete představit, vzpomeňte si na starou dobrou fotosyntézu. Při ní rostliny mění oxid uhličitý a chlorofyl na kyslík a glukózu. U černobylských hub se ale tento proces pochopitelně nenazývá fotosyntéza, nýbrž radiosyntéza.

Symbol návratu života do Černobylu by mohl zodpovědět otázky na život mimo Zemi

Na rozdíl od lidí jsou ale schopné tyto houby odolat mnohem většímu množství radiace. Právě proto byly právě ony symbolem návratu života do místa tohoto neštěstí a staly se předmětem výzkumů, jež probíhají až do současnosti.

Před čtyřmi lety se totiž tyto mikroskopické organismy dostaly do Mezinárodní kosmické stanice ISS, kde se jim vědci věnují.

Zajímá je, jak se mohlo stát, že si tak bleskově zvykly na takovou úroveň radiace. Je totiž možné, že tato jejich vlastnost by mohla zodpovědět otázky týkající se života mimo planetu Zemi.

Vědci také věří, že tyto houby by mohly být prospěšné i ve výzkumu dalších smrtelných paprsků, nebo dokonce sloužit k jejich separaci. Každopádně se dozvíme až časem, zda počínání vědců přinese nějaké výsledky.

Autor: Šárka Blahoňovská

Související články