První bitva v Severním moři u Helgolandské zátoky

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Sinking of Mainz scaled
Sinking of Mainz scaled

Velmi brzy po začátku 1. světové války docházelo k bojům, které přinášely mnoho mrtvých a zraněných. Jedna taková bitva se odehrála v Severním moři u Helgolandské zátoky. Psal se 28. srpen 1914, když na sebe narazily britská a německá flotila.

V mírné výhodě byli britští bojovníci, kteří měli malou přesilu, kterou nakonec využili ve svůj prospěch a budoucí vítězství. První bitva u Helgolandské zátoky měla pro Němce tragické následky. Pojďme si popsat její průběh.

Před bitvou

V průběhu srpna 2014 se německá armáda rozhodla zabezpečit válečné přístavy Wilhelmshaven, Jade a Cuxshaven, které považovala za strategicky velmi významné pro manévry v Severním moři. Proto byla položena hned 3 minová pásma v oblasti Helgolandské zátoky, která měla zajistit bezpečnost přístavišť. Pro Brity to však byla výzva, která vedla k vyslání dvojice lehkých křižníků a 31 torpédoborců, jejichž velení převzal komodor Reginald Tyrwhitt. Cíl byl velmi prostý, napadnout nepřátelské lodě u Helgolandské zátoky. Na ochranu a krytí útočících torpédoborců a lehkých křižníků Arethusa a Fearless byly vyčleněny 3 skupiny jednotek:

  • Jednotka bitevních křižníků víceadmirála Davida Beattyho tvořená křižníky Lion, Queen Mary a Princess Royal
  • Jednotka Force K složená z křižníků Invincible a New Zealand
  • Squadrona lehkých křižníků pod velením komodora Goodenougha, např. Southampton, Birmingham, Liverpool aj.

Zdroj: Imperial War Museums, fotografie Q 64301

Průběh bitvy

Ráno 28. srpna započala bitva u Helgolandské zátoky, poté co se Tyrwhittovy lodě střetly s německými torpédovkami, které byly spolu s lehkými křižníky Frauenlob a Stettin na hlídce u minonosek. Nešlo o rovnou bitvu, i když se do ní zapojily postupně i lodě komodora Goodenougha a německé lehké křižníky Mainz, Emden, Köln a Ariadne. Těžkou palbu neustál německý Mainz, ale mírně poškozen byl i britský Arethusa. Vývoj bojů hrál do karet Britům, kteří ze zálohy přibližně v půl dvanácté povolali do boje skupinu bitevních křižníků, které během patnácti minut dokázali potopit hned dvě německé lodě Ariadne a Köln. Se druhou zmíněnou se potopil i německý kontraadmirál Maass.

Němci volali o pomoc, která však z přístavu Wilshelmshaven nepřicházela a Britové měli čas z vyhrané bitvy odplout a zachránit své lodě. I když se to zdá zvláštní, tak tah Britů v první bitvě u Helgolandské zátoky byl velmi dobrý, ztráty Němců totiž ty britské několikanásobně převýšily.

Ztráty Britů a Němců

Na číslech je možno doložit mnohé. Pokud se podíváme na ztráty Britů, tak ty byly opravdu nízké. Celkem bylo zabito 35 námořníků a lehce nebo těžce zraněno 55 osob. Němci dopadli o mnoho hůře, mrtvých bylo více jak 700, navíc zraněno bylo dalších149 osob a v britském zajetí uvízlo 336 vojáků. Navíc Němci v bitvě ztratili tři lehké křižníky a jednu minonosku, všechny lodě byly potopeny. Právě čísla hovoří o jasném a jednoznačném vítězství britského námořnictva.

Závěr bitvy

První bitva u Helgolandské zátoky skončila velmi brzy. Britské vítězství bylo mohutné a způsobilo Němcům velké ztráty, které nebylo lehké nahradit. Ale podobně jako v jiných bitvách, tak i v této hrála roli strategie a chytrost velení, kdy byla skvěle a včasně zvolena ústupová strategie, poté co byly rivalovi způsobeny veliké škody.

Autor: David Mánek


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články