Hitler a naše památky: Jaký symbol slovanství chtěl srovnat se zemí a proč mu přišel výhled z Hradu odporný

od Šárka Blahoňovská
< 1 minuta čtení
hitler praha
hitler praha

Během nacistické okupace si Praha zažila své. Hitler spřádal plány, jak si ji přestavět k obrazu svému a že to kolikrát byly opravdu černé scénáře. Naše hlavní město by vůbec nemuselo vypadat tak, jak jej známe dnes, a některé budovy by možná ani nestály.

Mělo začít poněmčování Prahy

Adolf Hitler si přál, aby se Praha germanizovala. K tomuto úkolu určil svého architekta Alberta Speera.

Ten byl ale kromě toho také ministrem zbrojního a válečného průmyslu a v této věci rovněž komunikoval s říšským protektorem Reinhardem Heydrichem, což měla být doslova smrtící kombinace pro řadu významných památek.

A jaké byly konkrétní požadavky? Přizpůsobit město životu Němců, kterých v tu dobu v Praze žilo kolem dvaceti jedna tisíc.

Zrealizovat měl tyto plány Reinhold Niemayer, předseda plánovací komise. Tomu se tuze líbila představa, že by provedl takové rázné změny. Ne tolik z politického hlediska, ale spíše kariérního.

Odnést to měl i Obecní dům. Petřínská rozhledna prý byla odporná

Nacistům se třeba vůbec nelíbil Obecní dům na náměstí Republiky ze začátku dvacátého století, ten měl být srovnám se zemí úplně. Jako symbol slovanství se jim tuze příčil.

Změnit se tak měla podoba Staroměstské radnice, památky, jež je dodnes i díky orloji jedním z hlavních turistických cílů. Prý vypadala málo německy.

Petřínská rozhledna měla být zničena, protože Hitler v roce 1939 při výhledu z Pražského hrad na Prahu údajně prohlásil, že kazí panorama města, a nazval ji odpornou.

Kdyby se toto jeho přání splnilo, Petřínská rozhledna by dnes nestála. Hitler by na Petříně raději viděl postavenou německou univerzitu.

Dále si nacisté přáli postavení německé opery nebo třeba budov, jež by sloužily úřadům a vládě. Se zájmem řešili i dopravu. Vlivem válečného vývoje se ale většina těchto plánů naštěstí neuskutečnila.

Autor: Alice Konopásková


Související články