Viktor Brjuchanov: Ředitel černobylské elektrárny se dožil 85 let. Co vlastně po nehodě dělal?

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Brjuchanov Viktor
Zdroj: Profimedia

Viktor Brjuchanov se zapsal do historie Ukrajiny velmi černým písmem, a z velké části za to zřejmě ani nemohl. Byl totiž ředitelem černobylské jaderné elektrárny. A to i v roce 1986, kdy tam došlo k výbuchu. Sovětský svaz v něm rychle našel obětního beránka.

Viktor Petrovič Brjuchanov se narodil 1. prosince roku 1935 v Uzbecké sovětské socialistické republice. Vystudoval zde Taškentskou státní polytechnickou univerzitu, kterou roku 1959 zakončil promocí a titulem inženýra. Po studiu pracoval na uzbekistánské akademii věd.

Stavba nové jaderné elektrárny

V sovětském zřízení měl celkem pevnou pozici. Od roku 1966 byl členem komunistické strany. Později se stal jedním z členů krajského okresního úřadu v Kyjevě, Černobylu i Pripjati.

Roku 1970 mu bylo nabídnuto podílet se na stavbě zbrusu nové jaderné elektrárny při řece Pripjať. Viktor neváhal a nabídku okamžitě přijal.

Na stavbu bylo tehdy vyčleněno 400 milionů rublů. První blok byl spuštěn s dvouletým zpožděním. Roku 1984 už byly všechny čtyři reaktory uvedeny do provozu.

Osudná noc

Sovětský svaz byl tehdy nadšen a elektrárna fungovala, jak měla. Vše se změnilo 26. dubna 1986, když zavolal Brjuchanovi kolega z elektrárny, že se něco stalo. Ten se okamžitě snažil kontaktovat vedoucího směny ve čtvrtém bloku, ten už se ale nehlásil.

Jak se později ukázalo, jednalo se o nejhorší jadernou katastrofu v dějinách. Při testování reaktoru došlo k neřízenému nárůstu výkonu, který vedl až k roztavení reaktoru.

Když se řediteli elektrárny stále nikdo nehlásil, rozhodl se jet přímo na místo výbuchu. Na základě informací, které dostal od svých kolegů, se mylně domníval, že reaktor nebyl poškozen a že nehrozí žádné nebezpečí způsobené radiací. To stejné nahlásil ještě téhož rána do Moskvy.

Odsouzen na 10 let

Po katastrově byl Brjuchanov zbaven funkce ředitele a vyloučen z komunistické strany. To ale nebylo všechno. V srpnu stejného roku byl zatčen a poslán před soud.

Nakonec byl odsouzen za hrubé porušení bezpečnostních předpisů a také za to, že nedokázal správně koordinovat práce po výbuchu. Trest zněl: 10 let v pracovním táboře.

Bývalý ředitel elektrárny byl nemile překvapen nejen výší trestu, ale i tím, co vše u soudu zaznělo. Byl totiž odsouzen i na základě dokumentů, které dokazovaly, že reaktor měl velmi závažné konstrukční chyby. Brjuchanov ale tvrdil, že je nikdy předtím neviděl.

Do konce života v elektrárně

Nakonec byl propuštěn už po 4 letech díky všeobecné amnestii. Dokonce se pak vrátil i k práci v Černobylu, kde byl jmenován vedoucím technického oddělení.

Jeho zaměstnanci ho brali spíše jako oběť režimu. Viníka, kterého si Sovětský svaz musel vyrobit. On sám se v rozhovorech vždy vyjadřoval tak, že zaměstnanci Černobylu udělali chyby, ale ty nikdy nemohly mít takové následky, pokud by byla elektrárna konstrukčně v pořádku.

Viktor Brjuchanov trpěl zhoršeným zdravotním stavem již od svého uvěznění. V roce 2015 a 2016 prodělal sérii mozkových příhod a byla mu diagnostikována Parkinsonova nemoc. Zemřel letos v říjnu, bylo mu 85 let.

Zdroj: Archyworldys.com, Independent.co.uk, Irozhlas.cz
Autor: Markéta Mladá


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články