Scoldova maska: Krutým způsobem trestala ženy, které šířily drby. Tohle byste na vlastní kůži zažít nechtěli

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Scoldova uzda
Zdroj: Profimedia

Drby jsou i v dnešní době rychlý, ale zároveň zrádný způsob, jak přenášet informace o lidech či situacích. Někde něco zaslechneme v upravené formě to pošleme dál. Dříve by nás ale za to, co dnes provádí skoro všichni a téměř denně, čekal krutý trest.

A to zvláště pokud patříte mezi ženy. I když klepy roznáší často i muži, obecně je to považováno za něco, co přísluší spíše ženám. Ty mezi sebou často mluví o věcech, které by si měly nechat pro sebe.

Ve středověku se toto provinění trestalo mučicím nástrojem, takzvanou Scoldovou maskou. Ta měla ženy přinutit, aby držely jazyk za zuby. Původně ale byla určena k něčemu úplně jinému.

Čarodějnice díky ní naopak měly začít mluvit

Železná maska se nasadila ženě na obličej, uzamkla její ústa a obklopila jazyk. Na částech uvnitř úst podle všeho někdy bývaly navíc silné ostny, které bodaly do jazyka.

Původně byl tento nástroj určen k odhalování čarodějnic. Nasadil se obviněným na hlavu a tak dlouho se jim svíral jazyk, až se raději přiznaly k čarodějnictví. A to i v případě, že nic neprovedly.

Později se ale z masky, která měla obviněné rozmluvit, stal naopak nástroj k umlčení výřečných žen šířících drby a klepy. Kdy k takové změně došlo, není jasné, o využívání Scoldovy masky je ale známo hodně.

Procházka hanby

Žena neměla trpět jen fyzicky. Součástí trestu bylo i ponížení. Některé masky neměly bolestivé bodce, pouze ženě uzamkly ústa, aby nemohla mluvit.

Její vlastní manžel tuto masku ženě nasadil, když měl pocit, že se provinila drbáním s kamarádkami. A to se stávalo velmi často, byly to totiž doby, kdy se ženy scházely a předávaly si informace o ostatních pravidelně každou neděli.

Poté, co muž nasadil ženě masku na obličej, k ní obvykle připevnil takzvanou Scoldovu uzdu. Šlo v podstatě o vodítko. Za to pak vedl svou manželku ulicí a nechával ostatní, aby na ni pokřikovali nadávky a házeli po ní, co uznali za vhodné.

Tato procházka hanby byla mnohdy větším trestem než maska samotná. Ženu měla ponížit a přinutit ji, aby se už nikdy k drbům nesnižovala.

Své využití nástroj našel i v otrokářství

Čarodějnice díky ní začaly mluvit o svých činech, ženy se naučily alespoň z části vyhýbat se drbům. Nakonec byla Scoldova maska používána v dobách otrokářství s černochy.

Ti ji nosili proto, aby spolu při práci vzájemně nemluvili a nerozptylovali se. Nebo také proto, aby si náhodou nedovolili promluvit na svého pána. Mnohé to možná zachránilo před bitím a dalšími tresty, které by následovaly, pokud by otrokáře jen oslovili.

Až v 19. století konečně železné masce odzvonilo a přestala se úplně používat. Tehdy se lidé smířili s tím, že klepy zkrátka k životu patří a není třeba za ně fyzicky týrat. Dnes je trestem za pomlouvání především nesouhlas společnosti.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články