Richard Dadd byl neuvěřitelný umělec. Ve svém otci jednoho dne spatřil ztělesnění ďábla a už nebylo cesty zpět

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
richard dadd
Zdroj: Henry Hering, Public domain, via Wikimedia Commons

Richard Dadd se narodil roku 1817 v Anglii. Už od raného věku projevil zájem o umění a ukázalo se, že má na malování skutečný talent. Díky tomu se dostal na královskou školu umění.

Dadd se proslavil především detailními vyobrazeními různých mýtických příšer a nadpřirozených tvorů. Jeho díla byla plná víl a dalších bájných stvoření.

V roce 1840 to dokonce dotáhl tak daleko, že získal medaili za celoživotní kresbu. Oblíbený byl i proto, že ve svých dílech zobrazoval barevnost a pozitivitu.

Náhlá změna měla vliv na celý jeho život

V červenci roku 1842 si Thomas Phillips, bývalý starosta města Newport, vyžádal Daddovu přítomnost na expedici po několika zemích. Chtěl, aby Dadd ze svých zážitků vytvořil nezapomenutelná díla.

Náročných čtrnáct dní, při kterých expedice projížděla Evropu, Sýrii i Jeruzalém, se na malíři podepsala. Při cestě zpět začal mít depresivní myšlenky, mluvil z cesty, byl násilnický a negativní.

Většina posádky si tehdy myslela, že se jedná o úpal. Jenomže ani po návratu domů se nic nezměnilo. Od té doby byl Richard Dadd někým úplně jiným.

Z milého a pozitivního muže se stal člověk trpící stihomamem a útočící na všechny kolem sebe. Nakonec to došlo tak daleko, že spáchal vraždu na svém vlastní otci.

Viděl v něm ztělesnění ďábla

Rodina se snažila Daddovi v jeho těžké životní situaci pomoci. Jenomže on neustále tvrdil, že je jeho vlastní otec ztělesnění ďábla. Při jedné z hádek ho bodl nožem, což vedlo ke krvácení a ke smrti.

Daddovi se podařilo uniknout do Francie. Jenomže v panice později v jednom vlaku napadl cestujícího žiletkou. Cestujícímu se podařilo uniknout a zalarmovat policii. Tak byl Dadd dopaden.

V psychiatrické léčebně pokračoval s tvorbou

Dadd byl nakonec umístěn do léčebny pro lidi s psychickými poruchami. I tady byl nadále podporován v tom, aby se nevzdával umění.

Je sice pravdou, že jeho obrazy se už tolik nepodobaly pozitivním kresbám z jeho raných uměleckých let, nicméně většinu svých děl namaloval Dadd právě v léčebně.

Roku 1852 se mu podařilo vytvořit dokonalý portrét jednoho ze svých ošetřovatelů Alexandra Morisona. I proto, že byla v díle zachycena nejen skutečnost, ale i pocity, které ošetřovatel pacientovi předal, se obraz dostal až do Národní galerie portrétů.

Po dvaceti letech byl Dadd přesunut do jiné léčebny v Londýně. Tam pokračoval ve své umělecké činnosti až do své smrti. Zemřel v roce 1886 na rozsáhlou plicní nemoc.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články