Pedofil, kanibal a zabiják. To vše byl Tsutomu Miyazaki, alias „vrah Otaku“, jenž terorizoval japonské předměstí jeden dlouhý rok, než ho dostihla spravedlnost. Dvanáct měsíců se rodiče báli o své malé dcerky, protože věděli, že tam venku řádí nebezpečný jedinec, který má na ně políčeno. Ne všechny holčičky se bohužel podařilo uhlídat.
Na konci srpna 1988 dostali rodiče pohřešované čtyřleté Mari Konno poštou krabici s fotografií oblečení jejich dcery, jejími zuby a vzkaz ve znění: „Mari. Spálená. Kosti. Vyšetřujte. Dokažte.“
Bylo jasné, že právě dostali zvrácený dárek od někoho s velmi pokřivenou myslí.
V dětství byl velmi plachý
Vrah Otaku vyrostl v jednoho z nejsadističtějších vrahů japonské historie. Jak už to ale tak bývá, v dětství šlo o tichého chlapce, u nějž by nikoho nenapadlo, že by chtěl komukoliv ublížit.
Naopak právě Tsutomu se stal terčem šikany kvůli svému zdeformovanému zápěstí, kterým nemohl ohýbat. Už se s tou vadou narodil, konkrétně roku 1962.
Chlapec se uzavřel do sebe a nerad chodil ven. Později se neúčastnil společenských akcí ani nic nepodnikal s přáteli. Ostatně ani jich mnoho neměl.
Doma v pokoji se věnoval kresbě a komiksu. To byl svět, který ho lákal a v němž se cítil dobře.
Ve školních lavicích mu to ale také šlo, patřil mezi nejlepší studenty ve třídě.
Po střední škole ho lákalo být učitelem. Jenže to s ním najednou šlo z kopce a domů nosil horší a horší známky, takže tuto kariéru zahodil ještě dříve, než ji vůbec začal.
Měl blízko k dědečkovi. Po jeho smrti začal páchat zrůdnosti
Není jisté, proč se jeho prospěch tak zhoršil, ale dost možná to mělo co do činění s atmosférou doma. S rodiči, kteří chtěli, aby jednou převzal vedení novin, které jeho otec vlastnil, si nerozuměl a odmítal se jim svěřovat s problémy.
Vycházel pouze s dědečkem a starší sestrou, k těm mladších si nevybudoval zrovna pevný vztah.
Na vysoké škole se jeho podivínství projevilo v plné parádě. Kupoval si časopisy pro dospělé, na tenise pořizoval fotografie rozkroků hráček. Pak ale objevil dětskou pornografii.
Začal sledovat své mladší sestry, když se sprchovaly, čehož si všimla matka téměř okamžitě. A tak si našel Tsutomu jiné objekty.
První holčičku unesl v 26 letech
Říká se, že změnil po dědečkově skonu. Prý i snědl kus jeho popela, aby se spojil se zemřelým příbuzným a distancoval se od zbytku rodiny. Děda pro něj byl vrbou a jeho odchod nesl velmi těžce, dokonce měl sebevražedné myšlenky.
Ve svých 26 letech unesl svou první oběť. Odvezl ji do zalesněné oblasti západně od Tokia a zavraždil. Zneužité mrtvé tělo nechal v lese a vrátil se domů s dívčiným oblečením.
Na místo činu pravidelně jezdil a kontroloval, jak se tělo rozkládá. Po čase si odnesl dívčiny končetiny a uložil je do skříně. Šaty pak poslal její rodině se zvráceným vzkazem.
Opakoval to několikrát, později přitvrdil
Stejný scénář se opakoval ještě několikrát. Jeho čtvrté řádění bylo obzvlášť děsivé. Mrtvolu pětileté holčičky si vzal domů a tam ji dva dny zneužíval, fotografoval si ji a uspokojoval se nad ní. Tělo rozřezal a krev vypil.
Jakmile se mrtvola začala rozkládat, ostatky začal umisťovat na různá místa v okolí Tokia, včetně hřbitova, veřejné toalety a blízkých lesů.
Když policie našla ostatky první oběti a ohlásila to veřejnosti, vrah napsal vzkaz její rodině, kde popsal, jak mrtvola jejich dcery ztuhla, rozkládala se a voněla.
Bylo jasné, že kriminalisté mají tu čest s opravdu vyšinutým a nebezpečným člověkem.
Poslední únos mu nevyšel
Pátý únos už naštěstí nedopadl. Zabránil mu v něm otec dívky a přivolaná policie. Následovalo zatčení a prohlídka bytu s nálezem znepokojivých důkazů.
Jeho otec neunesl, co syn provedl, a i s matkou se ho veřejně zřekl. V roce 1994 spáchal sebevraždu.
Tsutomu byl pak oběšen v roce 2008.
Autor: Šárka Blahoňovská
