Neuvěřitelný příběh R. Norrise Williamse: Přežil potopení Titanicu a stal se olympijským vítězem

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
R Norris Williams
Zdroj: George Grantham Bain, Public domain, via Wikimedia Commons

Na palubě dnes zřejmě nejznámějšího zaoceánského parníku Titanic původně neměl vůbec být. Nejenže se z něj „Dick“ Williams dostal živý, dokonce později téhož roku vyhrál americký tenisový šampionát. Přitom mu lékař na záchranné lodi chtěl nechat amputovat nohy.

Přímý potomek Benjamina Franklina

Richard Norris Williams, známý jako Dick Williams, se narodil americkým rodičům ve švýcarské Ženevě 29. ledna 1891. Jeho otec Charles Williams byl přímým potomkem Benjamina Franklina. Dick Williams vystudoval soukromou švýcarskou internátní školu. S tenisem začal pod vedením svého otce ve dvanácti letech.

Na Titaniku původně plout neměl

V roce 1911 vyhrál švýcarský šampionát a další rok plánoval mladý nadějný tenista návrat do Ameriky, kde měl hrát turnaje a nastoupit na Harvard. Vše ale mohlo být jinak. Z Evropy měl původně odplout již dříve, jeho cestu do USA však zdržely spalničky.

Místo toho se se svým otcem 10. dubna 1912 nalodil na loď odsouzenou k zániku a odplul vstříc katastrofě. Tehdy jedenadvacetiletý Williams ještě nic netušil. Užíval si s otcem cestu první třídou na luxusní lodi, a těšil se na blížící se tenisový turnaj.

O pět dní později jen o vlásek unikl smrti

Když těsně před půlnocí 14. dubna Titanic narazil do ledovce, opustili Dick Williams a jeho otec svoji kajutu na palubě C a nevěděli, co mají dělat. Zamířili proto k baru. Po cestě narazili na stevarda, který se marně snažil otevřít zaseknuté dveře, za nimiž panikařili další cestující, kteří se chtěli dostat ven.

Williams dveře ramenem vyrazil a stevard mu řekl, že škodu nahlásí společnosti White Star Line. Tato scéna se dostala i do Cameronova velkofilmu Titanic.

Památeční lahev z Titanicu

Když konečně došli k baru, bylo již zavřeno. Charles Williams podal svému synovi prázdnou lahev. Mimochodem tuto „památku“ na Titanic má Williamsova rodina dodnes schovanou. Tehdy ještě netušili, že loď půjde ke dnu a že jsou to jejich poslední společné chvíle.

Postupně na lodi vypukla panika a oba se snažili pomáhat při záchranných akcích. Když se loď rozlomila, otec zřejmě zahynul pod padajícím ulomeným komínem. Mladému Williamsovi se podařilo na poslední chvíli zachránit svůj život skokem do ledové vody.

Těžký kožich ho stahoval pod vodu

Pod vodou nebyl moc dlouho, a když se dostal na hladinu, uviděl přeplněný záchranný člun A. „Jakmile jsem k němu doplaval, sundal jsem svůj velký kožich,“ napsal později Dick Williams ve svých vzpomínkách. „Taky jsem si sundal boty.“ Vzpomínal též na mimořádný pohled na potápějící se loď.

Jeden ze 711 přeživších z Titanicu

Přes člun se přelila ledová voda a Williams byl nucen v ní strávit několik hodin. Jedenáct spolucestujících hodiny v zimě nepřežilo. Tělo mladého sportovce však odolalo. Ti, kteří přežili, byli přesunuti na jiný záchranný člun, který již vysvobodila loď Carpathia, která jako první doplula na místo tragédie.

Člun A byl o měsíc později objeven i s Williamsovým kožichem. Je téměř neuvěřitelné, že společnost White Star Line mu ho dokonce vrátila.

Hrozila mu amputace

Ačkoli byl Richard zachráněn, jeho utrpení ještě neskončilo. Lodní lékař, který nadějného mladého tenistu prohlédl a viděl jeho fialové nohy, se zděsil. Doporučil mu amputaci. Williams odmítl se slovy: „Tyhle nohy budu ještě potřebovat.“

Odhodlaný vrátit do svých nohou cit se procházel každé dvě hodiny po palubě Carpathie. Jen o dva měsíce později se vrátil na tenisový kurt a v srpnu vyhrál na U.S. National Championships – dnes nazývaném US Open – turnaj ve smíšené čtyřhře. O dva roky později porazil i dalšího tenistu, který přežil Titanic, Karla Behra a triumfoval v mužské dvouhře.

Od tenisu si dal krátkou pauzu, když sloužil v armádě v první světové válce. Jeho statečnost mu vynesla vyznamenání Válečného kříže a Řád čestné legie.

Zlatý olympionik

Po svém návratu znovu zvítězil v US Open a v roce 1924 získal zlatou medaili ve smíšené čtyřhře na olympijských hrách v Paříži. Několikrát vyhrál také Davisův pohár a získal titul ve Wimbledonu. V roce 1957 byl R. Norris Williams uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.

V rodině i na veřejnosti jen málokdy mluvil o tom, co se stalo na Titaniku. Ke konci svého života sepsal o události stručnou monografii, ale publicitu nikdy nehledal. Přesto se Williamsova rodina dostala do centra pozornosti, když se v roce 1997 v kinech objevil velkofilm Titanic.

R. Norris Williams zemřel 2. června 1968 nejen jako přeživší z Titaniku, ale i jako významný tenista. Jeho vnučka o něm prohlásila, že to byl velmi skromný muž, který o sobě nerad mluvil. Mimořádný příběh svého dědečka popsala v knize Titanic: Tenisový příběh.

Zdroj: dailymail.com, allthatsinteresting.com, wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články