Morová rána zlepšila svět. Nezdá se to, ale pár dobrých věcí opravdu přinesla

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Cerna Smrt
Zdroj: Profimedia

Koronavirus, který před téměř dvěma lety ochromil svět, není první ani poslední případ epidemie, která postihla lidstvo. Jednou z nich byla i morová epidemie, která postihla ve 14. století Evropu a Asii. Uvádí se, že zemřela až polovina tehdejší populace Evropy. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, morová rána přinesla i několik dobrých věcí.

Černá smrt, jak se této morové pandemii přezdívá, se poprvé objevila kolem roku 1330 v Číně. Za pomoci cestujících kupců a vojáků se nemoc šířila více a více na západ.

V roce 1347 už byly zaznamenány první případy i v Evropě. Objevil se v Konstantinopoli, tedy v centru obchodu, ale také u janovských námořníků, kteří mor dovezli až do Itálie. Ke kulminaci pandemie došlo kolem let 1357—1363, to už byla zasažena celá Evropa.

Za všechno můžou blechy a vši

Tento typ moru způsobila bakterie Yersinia pestis a přenašeči byly s největší pravděpodobností blechy a vši. Odhady na počet obětí se liší. Někteří odborníci uvádějí třetinu obyvatel Evropy, někdo až jednu polovinu. Celkově tedy 20 až 30 milionů lidí.

Mor měl podle vědců 3 až 5denní inkubační domu. Člověk byl v té domě asymptomatický, ale infekční, tedy mohl nakazit své okolí. To způsobilo, že se nemoc tak rychle šířila. Po nakažení umíralo 70 až 100 procent nemocných. A to obvykle do pěti dní.

Epidemie — jak podle Darwina

Podle vědců ale epidemie přinesla přeživším hned několik výhod. Ty popsala antropoložka z univerzity v Severní Karolíně Sharon DeWitte pro web American Scientist.

Podle jejího výzkumu kosterních ostatků obětí moru, byla většina pokročilého věku či měla nějaké jiné zdravotní potíže. „Když se černá smrt zaměřila na křehké lidi všech věkových kategorií a zabila jich statisíce v extrémně krátkém časovém období, mohla představovat silnou sílu přirozeného výběru,“ vysvětluje DeWitte.

Lepší podmínky pro rolníky

Mor ale ovlivnil také ekonomiku světa. Ten totiž začal trpět akutním nedostatkem pracovní síly. Následkem bylo, že se úplně zhroutil středověký systém nevolnictví.

„Mezitím se zhroutil středověký systém nevolnictví, protože práce byla cennější, když bylo méně dělníků. Navzdory nedostatku pracovníků bylo pro obyčejné lidi více půdy, více potravin a více peněz. Můžete to považovat za přínos pro dělnickou třídu,“ říká vědkyně.

Zlepšení genetické výbavy

Černá smrt podle všeho také zvýšila délku života. Potomci lidí, kteří přežili morovou ránu, měli tendence dožívat se vyššího věku a stali se odolnější vůči nemocem.

Podle DeWitte to mohlo být způsobené jak lepší stravou, které bylo po epidemii k dispozici více, tak změnou genetické výbavy. Lidé přeživší mor tak mohli dalším generacím předat upravenou DNA, která byla odolnější než ta původní.

Zdroj: American Scientist, Grunge.com, Wikipedia
Auto: Markéta Mladá


Související články