Letos v září si křesťanský i laický svět připomněl 1100 let od umučení naší první světice sv. Ludmily. Její smrt měla pravděpodobně na svědomí její snacha, matka českého…
Svatá Ludmila
Svatá Ludmila (cca 860 – 15. září 921) byla první českou kněžnou a také první českou světicí.
Svatá Ludmila pocházela z pohanské rodiny. Kolem čtrnáctého roku věku si vzala prvního českého krále rodu Přemyslovců — Bořivoje I.
Ludmila vešla do našich dějin především jako první křesťanská panovnice. Spolu se svým manželem přijali tuto víru kolem roku 882 přímo z rukou Metoděje.
Po smrti manžela se stara o své dva vnuky Boleslava I. a sv. Václava.
Její snacha Drahomíra se bála, že její tchýně se chce skrze své vnuky dostat k moci.
Napětí ještě vzrostlo nově vzniklou politickou situací. České země stály na rozcestí, zda se orientovat spíše na Sasko, ale riskovat své nezávislé postavení, což podporovala Drahomíra, či zůstat loajální k oslabenému Bavorsku, což podporovala Ludmila.
Drahomíra nakonec najala dva nájemné zabijáky Gommona a Tunnu, s největší pravděpodobností Vikingy, aby zavraždili její tchýni v jejím útočišti na hradě Tetíně.
V sobotu 16. září oba muži vyrazili dveře Ludmiliny komnaty. Uškrtili Ludmilu jejím vlastním závojem, ačkoliv ona chtěla, aby ji raději sťali hlavu.
Drahomíra ale nechtěla, aby zemřela jako mučednice a prolila svou krev ve jménu Krista.
Ani to však nezabránilo jejímu svatořečení, ke kterému došlo rok v polovině 12. století.
