Na jihu Spojených států amerických, jsou konfederační pomníky všední záležitostí. Můžete je vidět, jak zdobí kruhové objezdy nebo třeba stojí u budov krajských soudů. Odhaduje se, že celkem je v celé USA je kolem 1500 takových památek. Na některých místech dochází k odstranění podobných památek. U těchto akcí se objevuje plno protestantů, stávají se pak sledovanější a debatovanější. Historici mají stejný názor, a to, že by se ničit neměly.
Obránci konfederace Charlestonu, Jižní Karolína
Většina konfederačních památníků zastávají sochy připomínající vojáky, kteří bojovali ve válce. Drží pušky, připravují děla k odpalu nebo mají postoj určený k boji. Tento pomník v Charlestonu představuje postavy připomínající římské gladiátory. Na památníku je napsáno: Jsme šťastní za jejich boj, kuráž a že vydrželi tak skvěle bojovat. Památník byl věnován v roce 1932, kdy bylo postaveno mnoho dalších konfederačních památníků.
Pomník Jeffersona Davise
Tento téměř 107 m vysoký památník, je považován za nejvyšší obelisk z betonu na světě. Jedná se o památník, který byl postaven jako státní historické místo za účelem složení cti místu narození konfederačního prezidenta.
Monument Avenue
Nachází se ve městě Richmond a má hlubokou vazbu s občanskou válkou. Původně bylo ve městě pět památek největších hrdinů konfederace, jmenovitě Robert E. Lee, Jefferson Davis, Sonewall Jackson. V roce 1890 byla vystavena socha generála Lee na koni.
Kamená hora
Tento pomník není mezi lidmi velmi oblíbený a žádají o jeho odstranění. To ale není možné, jelikož byk tomu stát potřeboval schválení hlavy státu Georgia. Nicméně několik dní po tragédii v Charlottesville, bylo v tichosti odstraněno několik konfederačních pomníků po celé zemi.
Konfederační památky v americkém kongresu
Národní sochařská sbírka Capitol byla vytvořena na konci 19. století, jenž ctí dva historické občany z každého státu. Konfederace memorabilia prohlásila, že nechtějí některé památky v jejich zemi, načež prezident D. Trump poznamenal, že tímto úsilím o odstranění památek, by se změnila historie.
Autor: Tomáš Buchar
