Před 134 lety zasáhla oblast amerických Velkých planin smrtící sněhová vánice. Bouře přišla bez varování a na některých místech teplota za pouhých 24 hodin klesla až na minus 40 stupňů Celsia. Nečekaný blizard zaskočil mnoho lidí a nejvíce obětí bylo mezi těmi nejzranitelnějšími – dětmi.
12. ledna roku 1888 zemřelo ve státech Velkých planin asi 235 lidí. Podle některých odhadů mohou celkové počty mrtvých sahat až k pěti stům. Mnoho lidí totiž zemřelo až na následky tragédie v týdnech po bouři – zápal plic či infekci, kterou se nakazili během amputací končetin. Přesné číslo však nebylo nikdy stanoveno.
Mezi obětmi bylo mnoho dětí, které v tu dobu byly na cestě ze školy domů. Proto blizard získal svůj název „školní“, někde je uváděn jako „dětský“. Bouře je považována za jednu z nejhorších vánic v historii této oblasti.
Zima je donutila nevycházet z domovů
Zima let1887–1888 byla v oblastech Velkých planin divoká a neúprosná. Listopad kolísal mezi sněhovými a ledovými bouřemi a teplotami hodně pod nulou.
V prosinci napadly hromady sněhu a leden začal krutou zimou a sněhovou bouří takových rozměrů, že uvěznila desítky farmářů a školáků na mnoho dní do jakéhosi „domácího vězení“.
„Konečně krásný den“
Po mrazivých dnech se lidé 12. ledna probudili do nečekaně jasného teplého a slunečného rána. Sníh a led začal odtávat a s příchodem takto teplého a pěkného počasí mnoho lidí konečně opustilo své domy.
Vydali se za prací, doplnit zásoby, děti do škol a někdo jen tak navštívit příbuzné či známé. Díky teplému ránu, s teplotami kolem nuly, mnoho z nich odcházelo z domu bez odpovídajícího oblečení. Tehdy ještě netušili, jaká bouře se do pár hodin přižene, a úřady nevydaly žádné varování.
„Byl to krásný den uprostřed zimy a nikoho ani nenapadlo, jakou změnu může přinést hodina času,“ napsal rodák z Nobles County Morton Bassett ve své sbírce příběhů. Bouře tak byla obzvlášť smrtící, protože přišla bez jakéhokoli varování.
Studená arktická fronta z Kanady
Obyvatelé oblasti Velkých planin netušili, že se na ně ze severu ženě obří dynamická vánice. Takzvaný „školní blizard“, který přinášel silný, velmi studený vítr doprovázený mocným sněžením, se přivalil z Kanady do oblastí Jižní a Severní Dakoty, Nebrasky, Minnesoty, Montany, Wyomingu a Idaha.
Nulová viditelnost
Během několika hodin klesly teploty až o 40 stupňů pod nulu. Ve stejnou dobu prudký vítr přinášel množství sněhu a nebylo vidět na krok.
„Uslyšeli jsme hrozný řev a najednou přišla bouře. Foukal vítr podobný hurikánu, vzduch byl plný sněhu a strašně se ochladilo. Během pár minut byla tma jako ve sklepě a člověk si neviděl ani na ruku před obličejem,“ napsal ve svých vzpomínkách Austin Rollag, farmář z Jižní Dakoty.
Carl Saltee z Minnesoty vzpomínal, že „od severozápadu přicházela temná a těžká zeď, která se rychle blížila. Za pár okamžiků nastala ta nejkrutější sněhová bouře, jakou kdy zažil, s větrem o síle hurikánu a sněhem tak hustým, že neviděl více než tři kroky od dveří.“
Většina obětí vánice byly děti, které se vracely domů ze školy ve venkovských oblastech, a dospělí pracující na velkých farmách. Blizard zastihl tisíce lidí daleko od bezpečí domova a v oslepující sněhové bouři měli problém najít cestu domů.
Dobrá i špatná rozhodnutí
Moudří učitelé drželi děti ve svých třídách a čekali, než bouře skončí. Mnozí další však dovolili svým malým svěřencům, aby se vydali domů, což končilo katastrofálně. Například při pokusu dostat se domů ze školy poblíž Chesteru v Minnesotě umrzlo šest Bakerových dětí. Nalezli je ve sněhu s pažemi navzájem propletenými.
Učitelka Loie Royceová z Plainfieldu v Nebrasce se pokusila odvést tři děti do bezpečí svého domova, jen pár set metrů od školy. Ztratila se s nimi a děti zemřely na podchlazení. Royceová kvůli omrzlinám přišla o nohy.
Jiná učitelka, Minnie Freemanová z Mira Valley v Nebrasce, se stala hrdinkou poté, co bezpečně odvedla třináct studentů k sobě domů z budovy školy, kde bouře strhla střechu. Jinde děti vodili ze škol do bezpečí pomocí přivázaného lana, které je navádělo k nejbližšímu úkrytu.
Učitel Seymour Dopp v Pawnee City v Nebrasce nechal svých 17 studentů ve škole, když ve 14 hodin začala bouře. Zůstali přes noc a pálili nahromaděné dřevo, aby se zahřáli. Druhý den přišli děti vysvobodit vyděšení rodiče.
Temné datum
Dopady „školního blizardu“ byly pro ty, kteří ho zažili, velmi těžké. Velké ztráty na životech, především pak u dětí, způsobily přeživším velké jizvy na duši. Umrzla i celá stáda dobytka, což bylo pro mnoho farmářů zničující. Pro jistou generaci osadníků z amerického středozápadu mělo datum 12. ledna 1988 stejně temný význam jako má dnes třeba 11. září 2001.
Zdroj: en.wikipedia.org, history.com, minnpost.com, farmersalmanac.com
Autor: Michaela Pauerová
