Sloního muže uctívají jako boha. On však touží po něčem jiném než uznání

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
sloni muz 1
sloni muz 1

Každý den žebrá na nádraží a prosí o almužnu. Kanai Das svým zjevem lidé děsí i fascinuje zároveň. Přezdívají mu „sloní muž“ a drobné mu házejí k nohám z lítosti nebo víry, že jde o reinkarnaci jednoho z bohů.

Kanai se modlí denně za odpuštění. Narodil se se vzácnou chorobou, která mu zdeformovala obličej. Jedná se o takzvanou neurofibromatózu, díky níž se cítí jako netvor.

Pro jiné Indy ale představuje Ganéšu, sloního boha. S radostí mu pak dají peníze a Kanai může být rád, když mu celková částka dá ve výsledku tři libry.

Kvůli svěšené kůži vidí jen na jedno oko

Jeho kůže vlivem nemoci klesá až k hrudi. Pravé oko mu pod vrstvami svěšené kůže ani nejde vidět. To mu nejen znemožňuje vidění, ale také komunikaci. Mluví se mu opravdu hodně těžko. Potřebuje léky, aby svůj stav udržel jakž takž na uzdě a mohl fungovat. Pravidelně bere léky.

Bohužel mu neurofibromatóza brání k nalezení práce. To ho donutilo k žebrání na ulici. „Nechci žebrat, ale jiný způsob, jak vydělat peníze a postarat se o svou matku, neznám,“ svěřil se nešťastný muž, který rád vzpomíná na to, kdy ještě viděl na obě oči.

„Viděl jsem se v zrcadle před několika lety, ale teď vidím jen hromadu kůže. Ani si nepamatuji, jak jsem předtím vypadal,“ zoufá si Kanai.

Biologická matka ho zavrhla

Ale i na něj se usmálo štěstí. Biologická matka ho sice jako chlapce zavrhla, ale cestu k němu si našla Bharati Roy, která jej adoptovala. Kanai se tak stal jejím sedmým dítětem. „Bylo mi ho tak líto, že jsem si ho prostě musela vzít domů,“ vzpomíná jeho zachránkyně.

Bharatina rodina ale chlapce příliš nepřijala. Ne že by ho nenáviděla, spíše nevěděla, jak se k němu chovat, a bále se ho dotknout. Žena se tak pomoci nedočkala a o chlapce pečovala sama.

Nyní žijí z toho, kolik na ulici vydělá. „Měli byste vidět, kolik mu dají, když je nějaký svátek. Hlavně mu však žehnají. On požehnání potřebuje, jelikož žije velmi bolestivý život,“ zakončuje jeho adoptivní matka.

Sám Kanai by si víc než požehnání přál operaci, která by mu vrátila obličej a možnost se normálně najíst. Halda kůže ho pálí a svědí, musí ji pravidelně promazávat. „Doktoři mi řekli, že lék neexistuje. Já stále věřím zázrak,“ říká chlapec.

Autor: Alice Konopásková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články