Wilm Hosenfeld: Smutný příběh nacistického důstojníka, který zachránil mnoho Židů. Byl mezi nimi i „Pianista“ Władysław Szpilman

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Szpilzman
Zdroj: http://www.znak.com.pl/graph/szpilman4.jpg, Public domain, via Wikimedia Commons

V roce 2008 byl Wilhelm Adalbert Hosenfeld posmrtně uznán izraelským památníkem obětí a hrdinů holokaustu Jad Vašem jako jeden ze Spravedlivých mezi národy. Rozšířil tak řady oceněných zachránců židovských životů. Na rozdíl od mnoha jeho vyznamenaných kolegů byl Hosenfeld nacistickým důstojníkem.

Ačkoli byl Wilm Hosenfeld před začátkem války oddaným zastáncem Hitlera, když byl za války během své služby umístěn do Polska, brzy prozřel. Tehdy uviděl skutečné zlo nacistického režimu páchané nejen ve varšavském ghettu. Brutální zacházení s polskými Židy ho šokovalo a vyděsilo.

Rozhodl se proto dělat vše pro jejich záchranu. Jedním z několika desítek mužů, které zachránil nebyl nikdo jiný než židovský pianista Władysław Szpilman, který byl později připomenut ve filmu z roku 2002. I přes jeho inspirativní hrdinství však Hosenfeldův vlastní příběh skončil tragicky.

Rozčarování z nacismu

Hosenfeld se narodil v roce 1895 a než se stal učitelem, sloužil během první světové války v německé armádě. Po válce se oženil, začal učit a stal se otcem pěti dětí. V roce 1935 vstoupil do nacistické strany, nadšený myšlenkou toho, že se jeho rodné zemi navrátí dřívější velikost.

Když však vypukla druhá světová válka, nacisti Hosenfelda velice rychle zklamali. V srpnu 1939 byl povolán do Wehrmachtu a umístěn do Polska. Prvním cílem byly Pabianice, kde se měl podílet na výstavbě a provozu zajateckého tábora. Poté byl ještě několikrát přesunut, než byl v červenci 1940 převelen do Varšavy, kde strávil zbytek války.

Nejvíce ho šokovalo varšavské ghetto

Díky tomu přišlo velmi brzy rozčarování z politiky a chování nacistického Německa. Hosenfeld se během svého působení spřátelil s mnoha Poláky, a dokonce se snažil naučit jejich jazyk. Když viděl, jak hrozně je zacházeno s polskými Židy, byl zděšen. Především, když pak zjistil, co se děje ve varšavském ghettu.

Styděl se za to, že k nim patřil

Do svého deníku si napsal: „S hrozným masovým vražděním Židů jsme tuto válku prohráli. Uvalili jsme na sebe věčnou kletbu a navždy budeme pokryti hanbou. Nemáme právo na soucit ani slitování, my všichni neseme vinu. Stydím se chodit po městě.“

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Bastogne War Museum (@bastognewarmuseum)

Po otřesných zkušenostech se snažil tajně zachraňovat polské Židy, jak jen to bylo možné. Využíval svého postavení k tomu, aby lidem pronásledovaným nacistickým režimem poskytoval útočiště, bez ohledu na jejich původ. Vystavoval propouštěcí papíry, aby mohli uniknout z nacistických vězení. Najímal muže na práci na sportovním stadionu, který byl pod jeho dohledem a správou.

Když v roce 1942 vyskočil z vlaku Leon Warm, který směřoval do vyhlazovacího táboru Treblinka, Hosenfeld mu sehnal falešné papíry a práci. Tím mu zachránil život.

Zachránil život slavnému „Pianistovi“

V roce 1944 Hosenfeld objevil vyhladovělého muže, který se skrýval v rozbombardované varšavské budově. Byl to známý polský pianista a skladatel, Władysław Szpilman. Když Německo svrhlo první bomby na Varšavu, Szpilman hrál svému národu v rádiu Chopina.

Szpilmanova rodina byla v roce 1940 odvlečena do varšavského ghetta. V roce 1942 byli deportováni do vyhlazovacího tábora Treblinka, ale Szpilmanovi se podařilo z vlaku uprchnout. Ukryl se v opuštěné budově, kde zůstal bez jakékoli pomoci.

Zde ho objevil právě Hosenfeld. Nacistický důstojník za ním chodil a nosil mu jídlo a teplé oblečení. Pianista díky tomu přežil zbytek války. Hosenfeld, v rozpacích nad svým spojením s nacisty, Szpilmanovi nikdy neprozradil své jméno.

Ze sovětského vězení už se nikdy nedostal

Když v lednu roku 1945 dorazila do Varšavy sovětská armáda, Hosenfeld byl spolu s dalšími příslušníky Wehrmachtu zajat. Sověti ho obvinili ze špionáže a odvezli do vojenského vězení.

O rok později poslal Hosenfeld své ženě dopis s prosbou, aby vyhledala ty, které během války zachránil, především Warma a Szpilmana. S nadějí, že by mu svým svědectvím mohli pomoct k osvobození.

Po pěti letech věznění odsoudil vojenský tribunál Hosenfelda k dalším pětadvaceti letům vězení a nucených prací. Neměl se jak bránit, nikdo mu nevěřil, že se nechoval stejně jako další nacisti.

Pianista na něj vzpomínal ve svých pamětech

Zatímco Hosenfeld strádal ve vězení, Szpilman napsal své paměti Smrt města – v knize mimo jiné popsal laskavého německého důstojníka, který mu zachránil život před koncem války. Z jeho memoárů se později stal Pianista, jeden z nejprodávanějších románů a oscarový film Romana Polanského.

Bohužel pianista Szpilman jméno a osud svého zachránce neznal a dozvěděl se ho až v roce 1950. Snažil se najít někoho, kdo by mohl pomoct s Hosenfeldovým osvobozením, bohužel neúspěšně. Statečný zachránce zemřel o dva roky později v sovětském vězení, zřejmě byl umučen.

Během války Wilm Hosenfeld pravděpodobně zachránil životy 60 lidem, z nichž mnozí byli Židé. Nebýt pianisty Władysława Szpilmana, byl by zřejmě zapomenut. O vyznamenání za Hosenfeldovy činy během války v Jad Vašem bojovala Szpilmanova rodina a tisíce dalších. V roce 2008 ocenění Spravedlivý mezi národy získal a cenu převzal jeho syn.

Szpilmanův syn Hosenfelda popsal jako „osobu, která od počátku války pomáhala mnoha lidem, bez ohledu na jejich původ, náboženství či rasu.“

Zdroj: allthatsinteresting.com, en.wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články